Parkovat lze na vyhrazeném parkovišti. Od něj vede k rozhledně polní cesta, která je opatřena značkou zákaz vjezdu. K rozhledně se projdete 1000 metrů.
Bismarckova rozhledna se nachází na vrcholu Zelené hory (641 m), v katastrálním území Dolní Pelhřimov, přibližně 4 km západně od města Cheb.
Rozhledna byla postavena roku 1909 na místě původní dřevěné rozhledny, která tu stávala v letech 1891 až 1909. V letech 1914–1915 byly okrašlovacím spolkem a obcí Horní Pelhřimov postaveny u rozhledny dva objekty, z nichž jeden sloužil jako hostinec.
Rozhledna je pojmenována po německém kancléři Otto von Bismarckovi. V té době bylo postaveno v německy mluvící části Evropy a také v Jižní Americe dvě stě podobných Bismarckových rozhleden, sloupů a mohyl. Na českém území stojí tři tzv. Bismarckovy věže. Tou druhou je Rozhledna Háj na stejnojmenném vrchu nedaleko Aše a třetí stojí na vrcholu Tanečnice ve Šluknovské pahorkatině poblíž Mikulášovic.
Materiálem pro stavbu rozhledny byl kámen. V období existence železné opony se rozhledna nacházela v zakázaném hraničním pásmu, stala pozorovatelnou pohraničníků, a proto byla pozapomenuta. V roce 1973 byl nedaleko rozhledny postaven nový televizní vysílač. Od roku 2004 je v majetku města Cheb a o rok později prošla dvoumilionovou rekonstrukcí.
Kromě Bismarckovy busty, po které zůstalo prázdné místo nad vchodem, byla stavba doplněna starogermánskými symboly. Vstupní dveře i dveře na balkon jsou zdobeny mohutnými meči. Na hlavních dveřích se mezi meči nachází kulatý štít, v jehož středu je šesticípá hvězda. Ta symbolizuje v germánské mytologii vesmír. Nad vchodem je umístěn znak města Chebu. Na stěnách schodiště se nachází 43 žulových desek, do kterých jsou vytesány runové nápisy. Runové nápisy zvyšují tajemnost věže. Neobsahují však žádná mystická sdělení, ale třeba věnování chebských řezníků nebo...
Read moreDer Bismarckturm Grünberg – ein wahrhaft majestätisches Wanderziel, eingebettet in eine Natur, die so verzaubernd ist, dass man fast erwartet, dass irgendwo ein Waldgeist aus den Büschen hüpft. Der Aufstieg ist ein Genuss für alle Sinne: Vogelgezwitscher, sanft wiegende Bäume und der Geruch von Moos und Abenteuer. Absolut idyllisch – solange man nicht von den Wurzeln der Pfade zu Boden gerungen wird.
Und dann, endlich, der Turm. Stolz ragt er empor, ein Denkmal für … ja, für was eigentlich? Für Bismarck, klar, aber auch ein bisschen für die Zeit, in der Leute meinten, dass man jede Erhebung mit einem Turm krönen sollte. Der Bau ist beeindruckend, keine Frage – ein bisschen wie ein steingewordener Ego-Boost aus dem 19. Jahrhundert.
Der Ausblick? Atemberaubend. Man sieht Wälder, Hügel und – wenn man genau hinschaut – vielleicht sogar den Sinn des Lebens. Oder zumindest den Sinn von Türmen mitten im Nirgendwo. Aber Vorsicht: Die Treppen sind nichts für schwache Nerven. Sie könnten mit ihrer steilen, knarzenden Bauweise glatt als Vorläufer eines Escape Rooms durchgehen.
Alles in allem ein absolut lohnenswertes Ziel. Der Turm hat Charme, die Natur ist bezaubernd, und das ganze Erlebnis fühlt sich an, als hätte man eine Zeitmaschine in die Ära der Denkmäler genommen. Aber ein kleiner Tipp: Wer Höhenangst hat oder sich fragt, warum man damals so viel Steuergeld für Aussichtspunkte ausgegeben hat, bleibt vielleicht besser unten und genießt den Blick von der sicheren Basis.
Der Bismarckturm Grünberg bei Eger ist ein perfektes Wanderziel für Romantiker, Geschichtsfans und alle, die ein bisschen steinernen Größenwahn mit ihrer Natur genießen wollen. Absolut empfehlenswert – aber bitte mit festem Schuhwerk und einem leichten...
Read moreNa tomto místě byla dne 23. 8. 1891 zpřístupněna dřevěná vyhlídková věž, vysoká 14 metrů. Stavbu inicioval chebský okrašlovací spolek. V roce 1909 byl objekt pro špatný stav dřevěné konstrukce zbourán. V témže roce byl v Chebu ustanoven výbor pro stavbu rozhledny a 22. 5. 1909 byla vyhlášena v chebských novinách veřejná sbírka. Stavba věže dle návrhu architekta Rolfa Beiera započala již v létě a 3. 10. 1909 byla 18 metrů vysoká kamenná věž slavnostně otevřena. Za tavbu vyhlídkové věže na Zelené hoře podpořila velká část chebských obyvatel. Zásluhy o její výstavbu si však demagogicky přivlastnili radikální němečtí nacionalisté z Všeněmecké strany nazývaní podle svého vůdce Georga von Schönerera schöneriáni. Nechali zhotovit a umístit tajně nad vchodem rozhledny Bismarckovu bustu a ovlivnili i výzdobu věže. Mezi jejich symboly patřily chrpa, runové znaky, dubové ratolesti, pozdravy "Heil", oslavy germánské minulosti, německého lidového hnutí a kultu Bismarcka. Propagovali jako jediné pravé německé náboženství luteránství. Uvnitř věže proto nacházíme například runové nápisy, které obsahují jména mužů ze stavebního výboru, věnování spolků i samotného Schönerera a evangelický symbol velikonočního beránka s křížem...
Read more