Devítiskalská vrchovina je přírodní oblast typu členité vrchoviny v rozsahu nadmořských výšek 614 až 836 m, z hlediska regionálního členění tvaru zemského povrchu (georeliéfu) Česka vymezená hranicemi geomorfologického okrsku o rozloze 110,00 km² v severozápadní části Žďárských vrchů, součást geomorfologického celku Hornosvratecká vrchovina.
Doporučuji jako oblast pro pěší turistiku i další aktivity ve volné přírodě, cyklistiku, jízdu na koni a v určených místech i lezectví po skalách, v zimním období při dostatku sněhu i pro zimní sporty (běh na lyžích, sjíždění k tomu určených svahů).
V rámci administrativně správním je situována většinou rozlohy v okrese Žďár nad Sázavou a okrajem na katastrálním území městyse Krucemburk v okrese Havlíčkův Brod, oba okresy náležejí do Kraje Vysočina, severní okrajovou částí zasahuje na katastrálních územích Košinov, Vortová, Lhoty na území okresu Chrudim náležejícím do Pardubického kraje.
Přírodní oblast vymezená hranicemi geomorfologického okrsku má nepravidelný tvar, nejdelší vzdálenost ve směru sever – jih činí přibližně 15 km na linii Lhoty (část obce Vortová) – Lhotka u Žďáru nad Sázavou a ve směru východ – západ zhruba 12 km mezi sídelní lokalitou Blatiny (část městyse Sněžné) a obcí Karlov.
Geologické podloží tvoří hlavně horniny svrateckého krystalinika (migmatit, ortorula, dvojslídný svor, v menší míře kvarcit), v malých lokalitách biotitická rula a také pararula, metamorfní jednotky v moldanubiku (paleozoikum až proterozoikum).
Terén vymodelován do úzkých hřbetů, na mnohých ve vrcholové části skalní útvary vzniklé ve čtvrtohorách, tvoří je izolované skalní bloky nebo skalní systémy (např. Devět skal), na úpatí kryoplanační terasy a také balvanitá a suťová kamenná pole.
Nejvyšších nadmořských výšek dosahuje vrchovina na několika úzkých hřbetech, na severozápad od silnice II/350 (úsek Herálec – Cikháj – Světnov) s nejvyššími vrcholy Šindelný vrch (805,7 m), Kamenný vrch (802,5 m), Tisůvka (800,3 m), Kašovka (723,6 m), Otrok (717,3 m), Suchý kopec (684 m), v centrální části s vrcholy Křivý javor (823,5 m), Žákova hora (809,8 m), Břímovka (790,2 m), Český kopeček (763,5 m) a na severovýchod od silnice Herálec – Kadov s vrcholy Devět skal (836,3 m), Křovina (829,7 m), Suchý kopec (až 816 m, trigonometrický bod U kuchyně 814,8 m), Lisovská skála (801,7 m), Malinská skála (811,1 m), U žida (777,2 m), Na Hřebeni (741,2 m), Na Čermačkách (721,6 m), U osla (708,8 m).
Úzké hřbety jsou odděleny hlubokými a širokými údolími, daly název tzv. žďárskému typu georeliéfu. Nejvyšší bod oblasti leží na vrcholu se zeměpisným jménem Devět skal (836,3 m n. m.) na katastrálním území Moravské Křižánky v Kraji Vysočina.
Devět skal tvoří početně také tzv. malé skalní město se skalními hradbami, věžemi a věžičkami i se shodně pojmenovaným nejvyšším skaliskem, odtud pochází zeměpisný název přírodní oblasti.
Nejníže je situovaná hladina řeky Svratky v nadmořské výšce 614 m u lesní lokality Nad lesem na katastrálním území města Svratky. Pramení v lokalitě nad obcí Cikháj, do rozsáhlého prameniště náleží i její zdrojnice – potok Břímovka, s vývěrem nazvaným Stříbrná studánka na svahu Žákovy hory.
Památník u Stříbrné studánky připomíná slavnostní vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy dne 27. června 1970 armádním generálem Ludvíkem Svobodou, tehdejším prezidentem Československa.
Oblastí prochází hlavní evropské rozvodí Labe – Dunaj, rozvodnice spojuje od Herálce výškové body s názvy Otrok (717,3 m), Šindelný vrch (805,7 m), Tisůvka (800,3 m), Prostřední kopec (772,8 m), Hudecká skalka (779,4 m) a dále trigonometrické body s názvy U horního lesa (779 m, Tři Studně), Na kopci (781 m, Sklené) a V Bratroňovicích (775 m, Lhotka u Žďáru nad Sázavou).
Turisticky atraktivní, do významných lokalit značené turistické trasy Klubu českých turistů, též naučné stezky (např. v okolí Žákovy hory), výstupy na vrcholy tzv. osmistovek aj.
Foto &...
Read more
Learn more insights from Wanderboat AI.
