Jako mladík jsem se pravidelně účastnil cyklistických jízd míru k uctění památky Ležáků, které začínaly na pardubickém Zámečku v areálu památníku tehdejšího popraviště a končily u Památníku Ležáky. Byly pořádány rovněž pochody míru s různou délkou tras. Památka Ležáků a obětí, které položily životy, bývala důstojně uctívána i před r. 1989 a není pravda, když to je dnes zpochybňováno. Nikdy bychom neměli zapomínat na osudy všech statečných, všech obětí nacismu, zejména ne dnes, v době, kdy mnoho pomýlených jedinců, včetně těch ve vysokých funkcích, neskrytě obnovu fašistických tendencí a nacismu podporují.
Údolí, kde se rozprostírá pietní území památníku je dnes, po mnoha desítkách let od tragédie zničení osady a vyvraždění obyvatel, již lemováno i prostoupeno vzrostlými stromy a kdyby nebylo zatíženo takovým dramatem, dalo by se říci, že jde o krásné místo.
Ti z vás, kteří chcete úctu na tomto místě projevit tichou vzpomínkou, či třeba položením kytičky, či kalíšku se svíčkou, tak můžete učinit i společně s příjemnou procházkou.
Je třeba poděkovat těm, kdo o areál pečují - je vzorně upraven, což přispívá k uctění celého prostoru, stejně jako pojetí pomníků na místech původních domků i mlýna. Volné pomníky pak připomínají další z obětí. V centru prostoru je hlavní pomník, který ve světových jazycích připomíná osud osady.
V areálu je k dispozici parkoviště a kdo zatím blíže osud Ležáků tak nezná, může navštívit malé muzeum, kde je k dispozici vzpomínková expozice i kvalifikovaný výklad doprovázený projekcí dokumentárního filmu. Jen tam se platí vstupné 70,- Kč.
Ve vedlejší budově se lze i občerstvit v menší restauraci, s kterou sousedí i vzorně udržované sociální zařízení - klíč vám ochotně zapůjčí v muzeu.
I když jsem navštívil památník ve všední den doprovázený i dešťovými přeháňkami, pocit určité hrdosti, že snad ještě není vše v našem národě ztraceno, mi dodala přítomnost většího počtu návštěvníků, včetně rodin s dětmi, kde tedy ještě vlastenectví, ale také úctu k míru, ctí.
Jen tím, že nedáme zapomenout obětem zrůdné ideologie nacismu, můžeme varovat současné generace před nebezpečím, které je velmi aktuální.
Ve středu areálu je umístěn i směrovník, který připomíná stejně tragický osud Lidic a také tábor Lety. Rozhodně nechci snižovat události spojené s táborem v Letech, ale podobných táborů byly na území protektorátu desítky a jejich památka si připomínat nezaslouží? A co třeba moravské Javoříčko, či Ploština - osady rovněž s osudem Lidic a Ležáků ... ty by rozhodně na takovém směrovníku chybět také neměly, stejně jako koncentrační tábor Terezín!
Zde je tedy obrovský dluh těch, kteří právě o tomto dnes rozhodují a tímto...
Read more
Learn more insights from Wanderboat AI.
