Repliky středověkých hornických mlýnů s naučnou stezkou. Ve dvou srubech Vám bude předvedeno drcení zlaté rudy a při troše štěstí si kousíček zlata můžete odnést domů. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu. Zlatorudné mlýny Replika vodou poháněných středověkých hornických mlýnů zhotovených podle dobových nákresů. Původní středověký vodní náhon byl hlavně využíván k rozplavování svahu nad pravým břehem Olešnice, kde byly takto těženy zlatonosné sedimenty. Do těchto míst vede místní naučná stezka, která jednak označuje místo, kde „voda teče do kopce“, a jednak informuje o geologii lokality či zdejší přírodě.
Tavící pec Technika zpracování rudy. Objekt pece se skládá z venkovní kryté části – tavírny a vnitřní pracovní síně s ručně poháněnými měchy.
Závodiště Soutěžní klajmy pro rýžování zlata.
Hornická osada Jedná se o repliku dřevěného hornického srubu, který je prezentován venkovní a obytnou částí. Hornická osada byla ve středověku uzavřeným opevněným komplexem, kde se jednak zpracovávala vytěžená ruda a kde žili horníci běžným životem. K objektu neodmyslitelně patří zvonička. Ta symbolizuje „pivní zvonec,“ který zavedl pro zdejší horníky prostřednictvím nového horního práva v roce 1524 biskup Jakub ze Salzy. Na přístupové cestě k hornické osadě stojí dřevěná replika strážní věže, která je přístupná a slouží jako vyhlídka. V těsné blízkosti hornické osady se nachází závodiště se soutěžními klajmy. Tyto prostory jsou využívány při každoročních soutěžích v rýžování zlata o putovní pánev starosty města. Ve Zlatých Horách byla založena tradice rýžování zlata v roce 1993. Vrcholnou soutěží bylo mistrovství světa v této disciplíně v roce 2010.
Tavící pec Funkční replika tavící pece je situována v jižní části zlatokopeckého skanzenu pod Zlatorudnými mlýny. Objekt tvoří dvě části. Venkovní krytá část je tavírna a ve vnitřní části se nachází pracovní síň s měchy a sklad. Měchy jsou vyrobeny z kůže a dřevěných prvků. Pomocí lidské síly vháněly tyto měchy vzduch do tavící pece. Skladové prostory sloužily většinou pro dřevěné uhlí, kterým se v peci topilo. Do tavící pece se právě od mlýnů převážela podrcená ruda, aby se tepelnou úpravou a pomocí chemických procesů oddělily anorganické látky od zlata.
Vstupné do skanzenu: dospělí – 100 Kč senioři – 80 Kč děti od 6 do 15 let – 50 Kč děti do 6 let – zdarma
Přístupnost: květen–červen | PO–NE | 10:00–17:00 červenec–srpen | PO–NE | 10:00–18:00 září | ÚT–NE | 10:00–17:00 říjen | ÚT–NE | 10:00–16:00 ostatní měsíce ZAVŘENO!
Poslední prohlídka je 30 min....
Read moreParkovat lze na Parkoviště Zlatokopecký skanzen, které je u vstupu do areálu.
Středověký hornický skanzen na řece Olešnici u Zlatých Hor vám v místě zvaném Údolí ztracených štol nabídne k prohlídce repliku dobových zlatorudných mlýnů ze 14. století, z časů největší slávy dobývání zlata ve zdejším kraji.
V mlýnici vám bude předvedeno drcení zlaté rudy a při troše štěstí si kousíček zlata můžete odnést domů. Oba dřevěné stroje, zhotovené podle dobových nákresů, jsou poháněny vodními koly, která čerpají energii z původního kanálu. Horský ráz údolí a postavení vodních kol v kaskádě kolmo ke svahu vytvářejí čarokrásné zákoutí.
Naučná stezka vás přivede i k místu, "kde voda teče do kopce". Optický klam je na místě tak silný, že pozorovatel jen stěží pochopí umění dávných zlatokopů.
V severní části skanzenu se nachází Hornická osada. Jedná se o repliku dřevěného hornického srubu, který je prezentován venkovní a obytnou částí. Hornická osada byla ve středověku uzavřeným opevněným komplexem, kde se jednak zpracovávala vytěžená ruda a kde žili horníci běžným životem. K objektu neodmyslitelně patří zvonička. Ta symbolizuje „pivní zvonec“, který zavedl pro zdejší horníky prostřednictvím nového horního práva v roce 1524 biskup Jakub ze Salzy. Na přístupové cestě k hornické osadě stojí dřevěná replika strážní věže, která je přístupná a slouží jako vyhlídka. V těsné blízkosti hornické osady se nachází závodiště se soutěžními klajmy. Tyto prostory jsou využívány při každoročních soutěžích v rýžování zlata o putovní pánev starosty města. Ve Zlatých Horách byla založena tradice rýžování zlata v roce 1993. Vrcholnou soutěží bylo mistrovství světa v této disciplíně v roce 2010.
V jižní části zlatokopeckého skanzenu pod Zlatorudnými mlýny je situována funkční replika tavící pece. Objekt tvoří dvě části. Venkovní krytá část je tavírna a ve vnitřní části se nachází pracovní síň s měchy a sklad. Měchy jsou vyrobeny z kůže a dřevěných prvků. Pomocí lidské síly vháněly tyto měchy vzduch do tavící pece. Skladové prostory sloužily většinou pro dřevěné uhlí, kterým se v peci topilo. Do tavící pece se právě od mlýnů převážela podrcená ruda, aby se tepelnou úpravou a pomocí chemických procesů oddělily anorganické...
Read moreObjekt jsme navštívili na základě skvělého hodnocení na Googlu. Opravdu jsme se těšili. Parkování zdarma. Akorát na malou procházku. Ideálně i s menšími dětmi. Objekt má zřejmě vypovídající historickou hodnotu k místu, jak se zde lidé živili. Ale... absolutně nezvládnete při odbavení návštěvníků při prohlídek s průvodcem ( bez něj se do objektů nedostanete). Dlouhá čekací doba. Nedozvíte se z internetu. Když se tam nahrne více lidí, tak průvodkyně řekne, že vezme jen půlku( to si mají návštěvníci losnout?), protože by nezvládla hlasem dav ukočírovat. . A ta další má čekat dalších 45min. na další. Nebo jít do dalšího objektu, který má obdobný scénář! Chudák se pak divila, že ji nikdo nevnímá a dělá si každý, co chce. Průvodce nemůže dělat pouhý brigadník bez zájmu k historii nebo k objektu. Chce to zápal. Chyběli průvodci nebo rychlejší odbavení ve frekventovaném čase ( 10-13). Druhou prohlídku Zlatorudneho mlýnu nemůžu posoudit, protože vzhledem k čekací době už to mnozí včetně nás nevydrželo. Škoda zaplaceného vstupného. A ještě chtěli 5czk na wc... to už má být zahrnuto ve vstupném. V kádích pro rýžování zlata byla smradlavá, hnijící voda. Pěkné, čekala jsem...
Read more