Stránovský railway viaduct — Attraction in okres Mladá Boleslav

Editovat Stránovský viadukt je železobetonový viadukt v obci Krnsko 5 km jižně od Mladé Boleslavi. Je dlouhý 152 m, vysoký 27 m a široký 5 m. Vede po něm jednokolejná železniční trať Praha – Turnov. V roce 1958 byl zapsán do Seznamu kulturních památek České republiky. Stavební unikát, na který může být Krnsko hrdé, překlenuje údolí, jímž protéká Strenický potok. Na krnském území je postaven železniční most, který se řadí mezi technické památky naší vlasti. Je zajímavý svou historií, velikostí i tím, kdo jej postavil, a za jak dlouho. Je to první železniční betonový most u nás, jeden z nejmohutnějších viaduktů, významné dílo meziválečného mostního stavitelství. V odborné literatuře mu říkají Stránovský viadukt, asi proto, že je umístěn přímo pod zámkem Stránov.

Ale nejprve trochu historie. V létě roku 1864 se začala stavět železniční dráha turnovsko- kralupská. K přemostění údolí Strenického potoka bylo zapotřebí vybudovat most. Potok býval rozdělen do dvou částí. Z horního náhonu si bral vodu mlýn v Podjiří. Při výstavbě silnice byla voda svedena do jednoho koryta.

Při výstavbě mostu bylo zapotřebí zpevnit půdu, protože byla vlhká od spodní vody. Do země barabové, kasta lidí stavící tunely, beranidlem zaráželi osmimetrové dřevěné pilíře. Bylo jich potřeba kolem stovky. Vytvořili tak základ, který sloužil k ukotvení kamenných věží. Aby trať vedla přímým směrem, bylo třeba pro její trasu vylámat skálu po značné délce. Až potom se pokládaly kolejnice. Kámen byl použit při stavbě viaduktu, písek dodala Jizera, místní lidé, tak jak to dříve bývalo, se podíleli na výstavbě. Během roku 1864 zbourali dům stojící u trati, postavili železniční most a ještě téhož roku byla zahájena doprava osob a nákladů.

června 1866 táhlo nepřetržitě celý den saské spojenecké vojsko přes Krnsko k Mnichovu Hradišti. Asi 1000 Sasů a 1400 rakouských vojáků se v Dolním a Horním Krnsku ubytovalo, strávili zde dva dny. Němci se prý chovali slušně, ale rakouští vojáci byli k místnímu obyvatelstvu bezohlední. Většina zde ubytovaných vojáků padla u Podolí v boji s pruským vojskem, protože to mělo dokonalejší pušky. 1. července se pruští vojáci objevili i v Krnsku a hned se pustili do trhání kolejnic na železničním mostě, zapálili vše dřevěné a tím most zlikvidovali. Pak ale zjistili, že by se jim hodil. Začali s opravou, protože most potřebovali k přepravě svého vojska mířícího do Prahy. Mezitím stačili ukrást 420 bochníků chleba určených pro rakouskou armádu dlící u Hradce Králové.Tímto způsobem se odvděčili mlynáři Kuchtovi, který je navedl na cestu přes Jizeru. Nejprve se musel přebrodit mlynářský tovaryš, ukázat jim, kudy se dostanou na druhou stranu, a pak ho teprve následovali vojáci. Ranění z lazaretních vlaků museli být s velkými obtížemi přenášeni přes údolí.

V roce 1884, během srpna a pár dní v září, byl železniční most opravován. Původní nosná konstrukce byla nahrazena přímopásovou příhradovou konstrukcí ze svářkového železa z Vojtěšské huti v Kladně. Tři nové kusy, které se měnily, byly na montážní plošině přímo u viaduktu smontovány. Připravený díl byl lokomotivou vytažen na viadukt a umístěn. Stará konstrukce byla odřezána a nový díl byl potom připevněn do původních ložisek v pilířích. Byly vyměněny šrouby, které spojovaly železné části z litého železa, za součásti z Besemerského válcovaného železa nýtovaného. Výměna jednoho dílu se prováděla od 21. hodiny, kdy projel poslední večerní vlak, do 18. hodiny třetího dne. Po tuto krátkou dobu byl zastaven provoz na viaduktu i na silnici pod ním. Rychlou a přesnou práci, v noci osvětlenou, sledovaly neustále davy lidí.

Výměna mostní konstrukce byla považována za nejúžasnější technické dílo. Byla prováděna bez lešení a s minimálním omezením dopravy. Most měl dva zděné pilíře a tři otvory o světlosti kolem 37 m. Zvítězil návrh arkádového železobetonového mostu firmy Ing. Hlava a dr. Kratochvíl, jehož autorem byl Ing. Stanislav Bechyně. Úředníky neokouzlil krásný arkádový most, ale hlavně plánovaná doba výstavby a malé přerušení...

Stát poprvé pod Stránovským viaduktem pro mně bylo splněním jednoho snu. Kolikrát jsem po této zajímavé stavební památce projížděl vlakem směrem na Boleslav a Český ráj, fascinovaně koukal do údolí, kterému trůnil starobylý a omšelý kostel svatého Jiří, a vždycky jsem si říkal, že sem chci i jinak, než jen prolítnout vlakem. Když jsem se dozvěděl o úžasné (červeně značené) turistické trase z Benátek nad Jizerou do Mladé Boleslavi přes Stránov, nebylo moc co řešit.

Nádherný a mohutný železobetonový železniční viadukt na trati Praha – Turnov 6 km jihozápadně od Mladé Boleslavi. Vede přes údolí Strenického potoka, nedaleko jeho ústí do Jizery. Délka mostu je 152 m, oblouky mají rozpětí 28 m, výšku 12 m. Šířka pilířů je 6 m, mostovka je široká 4 m. Nejvyšší výška přemostění je 27 metrů, mezi hlavními oblouky a mostovkou jsou menší železobetonové oblouky – arkády. Pilíře a opěry původního objektu jsou zachovány mezi parabolickými betonovými klenbami, v těchto rozměrech použitých v českých zemích poprvé. Návrh pro firmu Hlava – Kratochvíl vypracoval prof. Stanislav Bechyně, viadukt byl postaven během 120 dní, přičemž přerušení provozu vlaků trvalo jen 40 dní. To zní ve světle dnešních staveb komunikací v Čechách jako čirá science-fiction.

This AWESOME and massive ferroconcrete railway viaduct on the Prague - Turnov line leads through the valley of Strenický brook, near its mouth to Jizera. The length of the bridge is 152 m, the arches are 28 m wide, the height is 12 m. The width of the pillars is 6 m, the bridge top is 4 m wide. The highest top of the bridge is 27 meters. The pillars and supports of the original building are preserved between parabolic concrete vaults, in these dimensions used in the Czech lands for the first time. The proposal for the company Head - Kratochvíl was elaborated by author professor Stanislav Bechyně. The viaduct was built within 120 days, while the interruption of the train operations lasted only 40 days. It sounds like a pure Philip Dick sci-fi witnessing today's constructions of...

Přes hezký Stránovsky viadukt jsem vloni jel mnohokrát 🌁🚆🛤️ z Prahy hl.n. do Mladé Boleslavi hl.n. a zpět a už při prvních přejezdech po viaduktu jsem si všiml za zastávkou Krnsko , že je z mostu skvěle vidět zámek Stránov (na ten jsem už zde zveřejnil recenzi). A právě při návštěvě zámku jsem použil tentokrát linkový autobus a na zámek šel pod viaduktem jelikož ze zastávek 🚏🚌 autobusů ,, Jizerní Vtelno - viadukt " je to blíž než od vlakové zastávky Krnsko. Samotný viadukt má velice zajímavou historii a byl celkem 2 × přestavován. Viadukt byl vybudován už v roce 1865 a v roce 1884 byl poprvé opravován kde původní příhradovou závěsnou konstrukci nahradila přímopásová příhradová konstrukce ze svářkového železa. Už při mé návštěvě poprvé z podhledu mi nesedělo technické spojení zděných pilířů do kterých byli dobetonovány arkádové železobetonové oblouky. A právě tato poslední oprava z roku 1924 dala do vínku tuto skvělou fotogenickou podobu. Což jistě oceníte i při návštěvě zámku Stránov a krásného výhledu do údolí s dominantním viaduktem při hezkém rozhledu na všechny strany ze zámecké věže. Za sebe opět Vám mohu vřele ♥️ doporučit návštěvu nejen tohoto zámku 🚶🏰 a i s viaduktem 🌁 je to skvělý zážitek obdivovat tyto krásné památky z naší bohaté...