Jednu z nejpůsobivějších hradních zřícenin Středočeského kraje najdete v údolí mezi poli na malé skalce obtékané Zákolanským potokem - poloha pod úrovní okolních vrchů byla pro hrady Koruny české netypická. Podle archeologických výzkumů byl hrad založen ve druhé polovině 13. století a ve století následujícím byl výrazně goticky přestavěn. První písemnou zprávu máme až z roku 1359, kdy ho získal bohatý měšťan Starého Města pražského František Rokycanský. V době Karla IV. hrad patřil mezi nejhonosnější šlechtická sídla. V roce 1421 se hradu bez boje zmocnili husité. V 16. a 17. století se stal majetkem významného panského rodu Martiniců. V průběhu třicetileté války byla Okoř dobyta a značně poškozena, poté ji renovovali jezuité. Po zrušení řádu ale začal objekt chátrat až se stal zříceninou.
One of the most impressive castle ruins of the Central Bohemian Region can be found in a valley between fields on a small rock surrounded by the Zákolany stream - the location below the level of the surrounding hills was untypical for the Bohemian castles. According to archaeological research, the castle was founded in the second half of the 13th century and in the following century it was significantly rebuilt in the Gothic style. The first written record dates back to 1359, when it was acquired by František Rokycanský, a wealthy burgher of the Old Town of Prague. At the time of Charles IV, the castle was one of the most lavish noble residences. In 1421 the castle was captured by the Hussites without a fight. In the 16th and 17th centuries it became the property of the important Martinic family. During the Thirty Years' War, Okoř was captured and heavily damaged, after which it was renovated by the Jesuits. However, after the abolition of the order, the building began to deteriorate until it...
Read morePořadatelsky TOTÁLNĚ nezvládnuté Velikonoce 2025. Půl hodina ve frontě v autě cestou dolů z kopce (při vcasnem prijezdu s rezervou na parkovani) abych dole zjistil, že není místo a musí se parkovat nahore na louce. Takže další pulhodina ve frontě do kopce k parkovišti. Po příchodu další pulhodinova fronta, abych se vůbec dostal dovnitř do hradu, kde se odehrával veškerý program (ktery uz jsem stejne nestihal). Z vystoupení rytířů nebylo videt vůbec nic vidět, protože nádvoří pro cca 50 lidi mělo, dle pořadatelů, pojmout několik set návštěvníků v jeden čas. Drtivá většina lidí stála v davu na cestě k nádvoří a koukat mohli tak akorát jeden na druhého. Kdybych se mohl pohnout z místa, tak si jdu nechat vrátit vstupné a hrad i s rodinou a s dětmi, které se moc těšily, opouštíme. Je smutné, že neschopnost a hamiznost pořadatelů, znechutila vsem tesicim se navstevnikum dalsi navstevy tohoto krasneho hradu. Nemám problém zaplatit dražší vstupné na jakýkoliv český hrad, když se tam koná jakákoliv akce, naopak i rád přispěji. Ale 310,- korun (plus 100,- za parkování na strmé louce, kde by pro mokru hrozila hromadná nehoda) za dospeleho místo obvyklých 70,- za takto poradatelsky zpackanou akci je výsměch do obličeje vsem návštěvníkům dnešního, jinak nádherného jarního dne. Jediné plus je snad vystoupení sokolniku, které bylo senzacní a bylo štěstím, že potřebovali větší prostor a poradatele byli nuceni uspořádat ho na louce před hradem. Doufám, že dravec, který narazil do pletiva je v pořádku a bude dělat radost návštěvníkům i jinde, kde pořadatelům půjde především o zajisteni kvalitniho doboveho zážitku, než o namaštění vlastní kapsy. Návštěvníkům, kteří dočetli až sem, děkuji a přeji mnoho lépe zvládnutý...
Read moreNa Okoř je cesta, jako žádná ze sta, roubená je stromama. Když jdu po ní v létě, samoten na světě, sotva pletu nohama. Na konci té cesty trnité, stojí krčma jako hrad, jako hrad. Trampi se tam sešli, hladoví a sešlí , začli sobě notovat. Na hradě Okoři světla už nehoří, bílá paní šla už dávno spát. Ta měla ve zvyku, dle svého budíku, o půlnoci chodit strašívat.
Chceš vidět méně reklam? Registruj se Od těch dob, co jsou tam trampové, nesmí z hradu pryč, z hradu pryč. A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od komnaty klíč. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva, že byl Okoř vykraden. Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes, nikdo nebyl dopaden. Šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostinci, v kostinci. Místo aby hlídal, zuřivě ji líbal, dostal z toho zimnici. Na hradě Okoři světla už nehoří bílá paní šla už dávno spát. Ta měla ze zvyku, dle svého budíku, o půlnoci chodit strašívat. Od těch dob, co jsou tam trampové nesmí z hradu pryč, z hradu pryč. A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od komnaty klíč. Od těch dob, co jsou tam trampové nesmí z hradu pryč, z hradu pryč. A tak zatím v podhradí se šerifem dovádí, on jí sebral od...
Read more