Měděný důl Bohumír — Attraction in okres Trutnov

Měděný důl Bohumír se nachází v areálu společnosti GEMEC-UNION a.s., v katastru obce Jívka cca 20 km východně od Trutnova. Historie dolování na Jívecku je proti jiným regionům Podkrkonoší poměrně mladá. Souvisí až s rozvojem průmyslu 19. století. Celé území je součástí morfologicky a geologicky samostatného celku – vnitrosudetské neboli dolnoslezské pánve.

První zmínky o dolování sahají do roku 1853, kdy začalo být katastrální území Dolní Vernéřovice obce Jívka hornicky zkoumáno. Na výchozech jíveckých vrstev byly odkryty radvanické sloje, a to i v areálu dnešního závodu SK Jívka a zejména západně od něj směrem k Radvanicím. V nadloží uhelných slojí byly ve vernéřovických vrstvách odkryty tři rudní žíly měděné rudy chalkozínu, bornitu, pyritu, malachitu, azuritu a covellinu.

Hornické práce byly přerušeny v letech 1866–68 v době Prusko-Rakouských válek. Potom pokračovala otvírka rudného ložiska vyražením štoly Bohumír (Gottfried Stollen) a dědičné odvodňovací štoly svatého Jana (Johaness Erst Stollen) se zaústěním do potoka Dřevíč ve východní části obce Jívka.

Kolísavá a často přerušovaná těžba byla ukončena ještě před koncem 19. století. V letech 1918–1920 obnovila těžbu firma Mautner. Vybudovala zde novou gravitační úpravnu terasovité konstrukce a kovohutě, na okolních pastvinách založila odkaliště. V té době bylo ložisko otevřeno hlavní štolou Bohumír, jejíž původní parní stroj byl nahrazen elektrickým a pomocnými štolami Jan a Terezie. Pro nerentabilnost byl důl v roce 1926 znovu uzavřen. Nepříznivě vyzněl i vrtný průzkum v letech 1939–1942, prováděný německou firmou Deutsche Tiefbohr AG.

Důl a ložisko mědi bylo po válce zestátněno a od roku 1954 v něm byly prováděny průzkumné a těžební práce n. p. Východočeské rudné doly Horní Vernéřovice. V roce 1958 je převzaly Rudné doly Jeseník n. p. V roce 1955 byla uvedena do provozu nová úpravna mědi, která pro nedostatečné zásoby zdejšího ložiska (navíc těžko oddělitelné zrudnění pyritu od minerálů mědi místní suroviny) zpracovávala také rudy vydobyté na slovenských nalezištích. Upravené rudy se potom vozily zpět na Slovensko do hutí v Krompachu. V tomto období dosáhl důl největší otvírky.

Od roku 1965 probíhala likvidace dolu. V roce 1970 byl zrušen dobývací prostor Horní Vernéřovice. Během likvidace dolu bylo použitelné zařízení z dolu vyvezeno, zařízení úpravny demontováno, zčásti použitelná zařízení převedena na nově budované závody v rámci podniku RD Jeseník. V roce 1978 byla štola Bohumír na konci vyzděné části zazděna a důl byl po úroveň 4. p zatopen. Od roku 2013 je úvodní štola Bohumír a navazující podzemí ve správě Důl Jan Šverma o.p.s.

V roce 2015 byl důl Bohumír otevřen pro veřejnost. Důl je otevřen štolou ve svahu jihovýchodně od hlavních slojí. Vstup na prohlídkovou trasu vede betonovým portálem do prvního patra štoly Bohumír, kterou se dopravovala těžená hornina na povrch. Po projití vybetonovanou částí štoly následuje část s dřevěnou výztuží. Na trase v podzemí dlouhé více než 300 metrů můžete vidět dobře zachovalou stěnovou dobývku, šest figurín horníků při práci, prostor strojovny a další. Na konci trasy lze vystoupat po pěti dřevěných žebřících čtrnáctimetrovou větrací šachticí na povrch nebo je možné vrátit se stejnou...

In some ways I enjoyed this but not in others. On the day we visited it rained which means the whole experience was wet.

Firstly, credit to the place for providing a printed English translation of the tour. And a thank you for the jacket and hard hat.

The tour takes you about 30 metres deep and it’s an uncomfortable and eye opening experience made even more sinister by the water constantly dripping from the ceiling. I didn’t like it but also found it completely engaging from an interest perspective. It really highlights how hard the conditions were.

On the day we went there was a large group of Czechs that all knew one another so we were constantly shoved to the back and missed a lot of what to see. This was really irritating and really made you feel like an unwanted foreigner. That, combined with the garlic breath of the party that could have easily killed the canary in the mine, really took the shine off the tour.

Well done to the young tour guide. She...

Včera sem byl zde poprvé a naposled. S přítelkyní jsme si udělali pěkný výlet. Který jsme si chtěli zpestřit návštěvou dolu. Do areálu sme přišli z lesa a nevěděli přesně kudy. Rázně nás oslovila paní co tam děláme, řekl jsem že jdeme navštívit důl načež mi poradila abych se šel zeptat nahoru do domečku jestli mi ještě udělají prohlídku i po4té hodině, poděkoval sem a šel. Přítelkyni sem nechal u vstupu a šel se po někom podívat. Nikoho sem však nenašel, tak sem se vracel zpátky. Po cestě dolů k dolu zamnou po cestě přijela tatáž paní (správkyně?). Vystoupila z auta a hystericky na mě začala řvát co tam ještě dělám, ať okamžitě odejdu že je to soukromí pozemek že tam nemám co dělat! V šoku sem řekl že chci odejít jen zajdu pro přítelkyni. A ona na mě stále dál řvala co si to vůbec dovoluji a ať se okamžitě vrátím. Ještě nikdy sem nezažil aby na mě někdo, kdo mi ještě před chvílí poradil takhle řval. Naprosto absurdní a neslušné chování. Vůbec sem nevěděl jak reagovat. Došel sem pro přítelkyni a chtěl odejít. Pání si mě samozřejmě ihned našla a začala řvát ať odsud okamžitě vypadneme a jak sem si mohl dovolit odejít?! Že když semnou mluví tak jí budu poslouchat. Ať ihned klusem jdeme na vrátnici. Celou dobu nepříčetně řvala. Byl sem opravdu u vytržení. Takhle se s lidmi a ještě k tomu návštěvníky opravdu nejedná,...