Hrad Cornštejn (Zornstein) stojí na strategické poloze západní strany kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž výšinného sídliště z pozdní doby kamenné. Jeho jméno je odvozeno z německého Zorn (hněv) a Stein (kámen, skála), tím měla být vyjádřena síla i pevnost hradu. Vznikl na původně zeměpanském území, jež náleželo k hradu Bítovu a které přešlo koncem 13. století jako trvalá zástava do rukou panského rodu Lichtenburku. Pro posílení předpolí hradu Bítova, k ochraně cesty spojující Bítov s Vranovem a konečně jako sídlo pro své potomky nechal Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského někdy ve 20. letech 14. století postavit hrad Cornštejn. Poprvé se uvádí v listině moravského markraběte Karla z 31. května 1343, na jejímž základě směli Raimundovi synové Smil a Čeněk rozdělit bítovské léno s hrady Bítovem a Cornštejnem na tři díly. V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi Líchtenburky a pány z Hradce, avšak k roku 1363 se Lichtenburkové opět uvádějí jako jeho držitelé. Původně nevelký hrad s palácem a nádvořím nechal Jindřich z Lichtenburka v 2. polovině 14. stoleti rozšířit o věnec ohrazený parkánovou hradbou. Daleko více se však do podoby hradu zapsal Jan z Lichtenburka a Cornštejna, který zesílil opevnění Cornštejna v 1. třetině 15. století novým předhradím s hospodářskými a administrativními budovami a zesílenými vstupními branami. Na severozápadní straně nádvoří tehdy také vyrostl nový palác. Roku 1422 se o dobytí hradu pokoušeli husité. Mocenské postavení Lichtenburků vzrostlo ve 40. letech 15. století do té míry. že Jan z Lichtenburka dokázal vést boj se sousedními Rakousy, a dokonce vzdorovat i římskému králi Fridrichovi III. V polovině 15. století držel Cornštejn Hynek z Lichtenburka a na Bítově, který odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován papežem Piem II. zahájil v roce 1463 otevřenou vzpouru. Cornštejn se proto logicky stal terčem útoku královského vojska. Jedenáctiměsíční obléháni Cornštejna (1464-1465), řízené hejtmanem Oldřichem Mládencem z Miličína, se stalo politickou událostí evropského významu, neboť za vzpurným Lichtenburkem stál samotný papež. Nakonec však byl Cornštejn vyhladověn, Hynkovi z Lichtenburka konfiskován a lénem udělen pánům Krajířúm z Krajku. Wolfgang Krajíř z Krajku, který si na králi Vladislavu Jagellonském vymohl převod cornštejnského panství do svobodného držení, hrad opravil a nově opevnil V sedle jižně od hradu tehdy vyrostlo moderní předsunuté opevnění s dělovými baštami. Oba hradní paláce byly modernizovány. Po roce 1526 hrad opět přechází do vlastnictví Lichtenburků, pánů na Bítově. Za jejich panství bylo v roce 1542 opevnění Cornštejna na základě usnesení moravského zemského sněmu v souvislosti s tureckým nebezpečím naposled posíleno. Roku 1576 se Cornštejn jako součást bítovského panství dostal do rukou Štrejnů ze Švarcenavy, kteří přestali sídlo udržovat. Hrad tak zpustl. Mezi dalšími majiteli se vystřídali Jankovšti z Vlašimi (1617), hrabata z Daunu (1788) a Haasové z Hasenfelsu (1912). Na základě Benešových dekretů byl hrad v roce 1945 zestátněn. Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, kterou v 70. letech 20. století provádělo tehdejší Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Rekonstrukce či dostavba nebyla dokončena a v polovině 80. let byl hrad převeden do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě, které nyní zajišťuje nejnutnější sanační práce, umožňující zpřístupnění zříceniny hradu...
Read moreJako místní chatař nebudu psát o zřícenině samotné a dám tipy a zajímavosti z nejbližších okolí, na které nemusíte narazit. Zřícenina samotná je nádherná a vše zjistíte z tuny ostatních recenzí, takže: SILNICE - Silnice ke zřícenině je již v desolátním, hodně desolátním (rok 2021) stavu. Opatrně,pomaloučku! PARKOVÁNÍ - Parkování je ideální dále od zříceniny lesem směrem na Lančov (po cestě jsou ukazatele) - přímo u zříceniny nebývá místo. Cesta od parkoviště je max na 10 min. úplným ploužákem, široká, bez kopce, v pohodě pro kočárek (kde jen úplně u zříceniny je skalka, přes kterou je kočárek obtížnější přenést nebo sjet, ale určitě byřešíte ;). Děcka se vyblbnou, nesvítí na vás a když budete mít štěstí uvidíte i srnku nebo muflona. U parkoviště a ke konci u zříceniny je i klasický dřevěný přístřešek na sezení. BOŽÍ VYHLÍDKA - Pokud chcete nejlepší výhled na přehradu a zříceninu zároveň (opravdu doporučuji!!) odbočíte v cca půlce cesty od parkoviště na malou vyšlapanou cestičku, která je jakoby souběžná s hlavní cestou, ale postupně se odklání. Toto již není na kočárek!! Cestička ale jinak náročná není, v pohodě i s malými dětmi. Cestička míří do kopce se zříceninou hlásky / bašty, odkud jsou ty nejlepší fotky. Od ní pak můžete vyšlapaným sešupem k samotné zřícenině, to je nejnáročnější část,kdy je třeba dát pozor na kořeny. Dá se samozřejmě vyjít i naopak od zříceniny na baštu a pak třeba na parkoviště. PROGRAM - S rodinou je samozřejmě nejlepší navštívit zříceninu v měsících červenec / srpen, kdy jsou na ní různé programy, na místě je dost stínu i v pařáku a vždycky se můžete skočit v okolí vykoupat, míst je tu plno. Pokud přespáváte,nejlepší programy jsou na zřícenině k večeru o víkendech, kdy se hrají živé pohádky, rytířské souboje apod. PIKNIK - Krásná vyhlídka je i na druhou stranu od hlásky a zříceniny,kdy musíte kousek po zdevastované silnici, což je nejnebezpečnější část :) U křižovatky s kontejnery odbočíte po cestě do kopce do lesa a půjde kousek pořád po ní dokud se vám nerozevře větší vymýcený plácek s mechem a trávou a hlavně s nádherným výhledem na záhyby Dyje a přehrady samotné. Ideální na piknik. OSTATNÍ - v trochu delším okolí je pak ještě samozřejmě plno dalších atrakcí na rodinný výlet, nejblíže vesnička Bítov s malým pivovárkem a dobrou restaurací a případně muzeum motorek, kousek od ní pak vyhlášený hrad Bítov, ve kterém je pro děti plno atrakcí (lukostřelba, prohlídka strašidel, vycpaná zvířata, živá zvířata), ke kterému je ideální dojet z Bítova vesnice, kdy po cestě potkáte rekreační objekt Rumburak s obřím ptákem (však uvidíte), kde se občerstvíte a můžete vyrazit lesíkem po silnici pěšky k hradu, není to už daleko. Vedle a za samotným Rumburakem jsou klece s dravým ptactvem a pokud ještě bude žít i se samotným velkým krkavcem Rumburakem. O těchto klecích moc lidí neví a není na ně ani poukazováno, takže je snadno minete,ale...
Read moreCornštejn is more a castle ruin than a castle. The ruin dominates the Bitov area and you can get some beautiful views from its walls.
It's possible to drive all the way to Cornštejn and park at the designated parking spots. Getting here on foot is a bit more complicated - from Bítov's direction, you are forced to walk on the main road amongst traffic.
The get inside the inner walls, you need to pay...
Read more