Rezidence Vogelsang — Hotel in okres Klatovy

I recently had the pleasure of staying at Vogelsang Resort near Kašperské Hory and I am delighted to share my wonderful experience. From the moment we arrived, we were met with nothing but exceptional service and genuine hospitality. The staff was incredibly attentive, making us feel welcomed and valued. Notably, the wait staff went above and beyond, ensuring all our needs were met with a smile.

One of the highlights for me was the resort's sensitivity to dietary requirements. They arranged a gluten-free breakfast that was both delicious and satisfying, demonstrating their commitment to catering to all guests' needs. The dining experience continued to impress us throughout our stay. The lunch and dinner menus beautifully reflected Easter traditions, offering a delightful culinary journey complemented by an exquisite selection of wines.

The spa at Vogelsang Resort was another standout feature, providing a tranquil retreat with top-notch facilities that allowed for total relaxation. Moreover, the resort's location is serene and picturesque, perfect for anyone looking to escape the hustle and bustle of everyday life. It's an ideal starting point for various trips, surrounded by nature's beauty, offering both adventure and relaxation opportunities.

For those of us who love to travel with our furry friends, Vogelsang Resort is a haven. Their pet-friendly approach made their stay even more special, knowing thier pet was welcome and well-received.

In summary, Vogelsang Resort near Kašperské Hory exceeded all our expectations, making our stay an unforgettable one. With its superlative service, delightful cuisine, serene spa, and exceptional location, it stands out as a top-notch destination for anyone looking to indulge in a luxurious and peaceful getaway. I wholeheartedly recommend Vogelsang Resort to anyone seeking a blissful retreat amidst the...

Pro tento případ bychom nejhraději zvolili hodnocení bez hvězdiček, ale záleží na tom, pro jaký účel byste tento podnik zvolili. Pokud jako diskrétně skryté místo pro nenapadnou a právně nenapadnutelnou euthanasii, pak si nemůžete vybrat lépe, a pro tento případ dáváme plných pět hvězd. Jen by bylo vhodné upravit název z Ptačího zpěvu na Zpěv smrtky. Bez legrace. Wellnes víkend zde přijde na ne méně, než 6500 korun. Věrte tomu, že jsme jej vposledku raději strávili v Kašperských horách a Prachaticích a místu symotnému jsme se vyhýbali celý víkend obloukem. Ono to ani nebylo těžké. Prestože jsme v “rezidenci” byly jediné dvě rodiny, personál ani majitel nás neupozornili, že je místo nejen nedostupné autem, ale že je krajně nebezpečné tam vůbec pokoušet se jet. To jsme se dozvěděli až ve chvíli kdy jsme viděli, jak v lese nad námi bojuje nějaký řidič se zatáčkou a brblali jsme : “co tam tak stojí a co tam tak dlouho dělá”? Záhy jsme to pochopili - vpadnul do pasti a nedokázal se z ní dostat. Pět minut poté co projel směrem dolů kolem, nás jsme v ní byli my. Rozbředlý sníh skrýval vrstvu ledu a cesta začala prudce stoupat v místě, kde byla 180 stupňová zatáčka. Pro tento případ zde byla umístěna krabice se štěrkem a lopatou, ovšem bylo třeba zastavit. Vyměnili jsme si řízení a můj muž natřikrát běžel hodně vysoko do kopce, aby mi podsypal jednu dráhu a abych napotřetí ten oblouk vybrala. Jenže jsem ho tam nechala za sebou. Bez čepice, bez kabátu, uříceného. Dojela jsem na místo, kde jsem v šeru zahlédla jedinou možnost, kde by se dalo auto v nejhorším odstavit, a čekala na něj. Ani řetězy by nám nepomohly - to nejzajímavější čekalo nahoře.

Vyndali jsme věci z auta a vydali se k “rezortu”. Ten si držel standart klient servisu od A do Z. I kdybychom vyjeli, zůstali bychom trčet v serpentýně k rezortu, ostatně nikde nebylo značení parkoviště, a nebylo zde jediné parkovací místo, auta stála napřič, na cestě, ve dvoře...stejně tak nikde nebyla značená recepce. Můj muž znovu obešel celý areál, než ze třech neoznačených vjezdů do tmavých děr našel ten s otevřenými dveřmi ve vratech a za nimi dveře a za nimi takovoutu netečnou dívku, která si zde říkala recepční. Ovšem už mi to nezavolal, protože zde není signál.

Přišel pro mě s klíčem a s tím, že v pokoji je zima. Při průchodu recepcí jsem se zmohla na poznámku, že jestli v pokoji nebude nad 20 stupňů obrátím se na obchodní inspekci. “Recepční” kontrovala symptomaticky a jistě ne poprvé: “Záleží, na jaký stupeň máte kamna nastavená”. “Snad na jaký stupeň je máte nastavená vy, víte o tom že přijedeme 2 týdny.” Nevytopený pokoj nám nevadil jen proto, že jsme byli uřícení z tlačení auta a padli jsme pod slabé deky a spali až do rána. Ráno jsem se vydali pro auto, ale před tím jsme otestovali personál na snídani, jestli by nám nějak nepomohl, jestli třeba nemají v hotelu štěrk a kýbl, lopatu, nebo prostě základní věci pro tyto situace. Úroveň snídaně v rezortu který prodává noc za 2000 posuďte sami z fotek, a úroveň pomoci personálu tomu odpovídala, čili vydali jsme se na ledovku sami.

Cesta byla v horším stavu než večer před tím, tálo a podklad byl led. Čili auto se zabořilo a začalo hrabat. Podařilo se nám nabrat do kýble krmení pro bizony a daňky a s jeho pomocí jsme auto rozkývali a mně se podařilo na ledu proklouzat smyky nahoru k “rezortu”. Tam ovšem nebylo kde zastavit. Celá ráda jsem se otočila do zákazu vjezdu a jak bylo řečeno, strávili jsme den v Kašperských horách a v Prachaticích. “Chce se ti do toho wellness?” podívali jsme se na sebe večer? “Radši si půjdeme lehnout.” Takže tak. Krásná příroda Šumavy? Že bychom sem příště přijeli pod stan? No nevím - je to taková ta česko sudetská tragédie, která se snaží kupčit s “Karlem IV” a ”žatonosnými řekami” celá ta osada je taková loupežnická, dole jsou trosky dříve prosperujícího sídla a zbytek tvoří depka nezvládnutých klimatických změn. Takže tak -...

Přidáváme se k euthanasistům.

Samozřejmě - pokud vám nevadí, že za 2000 Kč na noc nemáte v koupelně ani fén, v pokoji je zima, není tam signál a když si při objednání pobytu řeknete o zaplacení faktury, tak ji za týden urgujete a když si řeknete o doklad o zaplacení, tak už ho ani neurgujete, pak je to dobrý standart právě pro vás.

Ovšem tady na fotkách vidíme, proč je k snídaní starý chleba a tvrdé rohlíky : když se nahoru nedostanou hosté, nedostane se tam ani zásobování. A proč se tam nedostanou ani před polednem, když všechny okolní cesty jsou protažené a drandí na nich lyžaři i místňáci o sto péro? Protože vztahy s obcí a komunálními službami budou mít majitelé Rezidence Vogelsang zřejmě stejné, jako s klienty.

Žádné. Tedy žádné - bacha vezměte si řetězy, nebo kdybyste nevyjeli, tak zavolejte - jako je běžné na Špindlerovce, Lužické boudě nebo Ještědu. To by museli mít dole v té pustině vyjednané parkování. Jako to mají slušné horské boudy.

Tady to prostě funguje na zaplať a my si koupíme čtyřkolky. Pro sebe. Proč bychom kupovali za 150 tisíc Gladyho rádlo a sypač, když za to máme výbavu do svého fára.

Samozřejmě proti gustu není mustru - někomu to vyhovuje, to je pohoda nemít kde zaparkovat nebo hledat ve tmě recepci přes bordel ve stodole, někdo to má -jó, to víte, zima- ale někdo v tom prostě může zahučet. Ale my to rozhodně nebudeme. Protože prostě máme standart jiný a budeme jej hledat...