Blaník je nejmenší CHKO v ČR. Pro výstup k rozhledně na vrcholu 638 m vysokého Velkého Blaníku se nejčastěji používá trasa od Louňovic. Můžete jít náročnější a cestou po červené, nebo z červené odbočit u rytíře vlevo a protáhnout si cestu a zároveň usnadnit si výstup. Při této variantě je možno navštívit Slepičí skálu, odkud pochází jeden ze základních kamenů Národního divadla. Někteří tudy zdolávají horu i s dětmi a s kočárky. Výstup je možný také po zelené od Lesáků nebo po červené od Domu přírody Blaník u Kondrace. Tyto trasy jsou delší, také krásné a o něco méně navštěvované než ta louňovická. Odměnou za výstup na horu vám bude za dobrého počasí skvělý výhled z dřevěné rozhledny postravené ve stylu husitské hlásky. Při dobré viditelnosti uvidíte zároveň Sněžku v Krkonoších, Ještěd u Liberce, Cukrák u Prahy a hřeben Brdů, na jihu pak hraniční kopce nad Lipnem. Budete mít tedy jedinečnou šanci vidět v jedné chvíli celou ČR od severu k jihu. V okolí hory samotné můžete navštívit řadu dalších pozoruhodných míst. Namátkou jmenuji přírodní rezervaci Podlesí u Býkovic, zámek v Louňovicích pod Blaníkem, Farní muzeum Kondrac a mnohé další přírodní i kulturní...
Read more...kam na novoroční výšlap? Pominu-li Říp, tak se nabízí rozhledna Velkého Blaníku. Tento legendami opředený vrch ve Středočeském kraji, kousek od Louňovic pod Blaníkem s pověstmi o blanických rytířích k tomu okamžiku jako stvořený. V těžkých chvílích české historie byl symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa. Cestička sice náročná, ale bukově krásná, navíc relativně krátká do 3km od parkoviště. S terénním kočarkem nezvládnete, pro handicapované v mobilitě nedostupné. Nahoře přiležitostně drobné občerstvení (např. pivo, svařák, káva, čaj, párek, turistické odznaky, placky, magnetky a pro mlsouny sladkosti a jiné), výstup na rozhlednu náročný-prudké schody. Kdo trpí úzkostí z výšek/hloubek, ať raději zůstane při zemi. Rozhled nahoře nic moc. Ale rozhledna ve stylu dřevěné husitské hlásky osloví...kdykoli navštivte,...
Read moreNámi zvolený den, 18.4., byl bohužel černou ovcí mezi krásnými a teplými dny, takže bylo pod deset stupňů a poměrně slabý, ale vytrvalý déšť. Kopec byl tedy v mlze. Ale i tak to bylo docela fajn, v rozhledně bufet s různými pochutinami (např. svařákem na zahřátí), možnost posedět, pohoda. Na rozhlednu vedou schody, ze kterých může mít leckdo závratě (můj případ), ale o to je to větší zábava. Nakonec se na chvilku rozfoukaly mraky, tak jsme viděli i kousek země. Výstup na kopec je možný buď kratší, který trvá cca půl hodiny, ale je trošku prudší, nebo delší, který trvá cca hodinu a je mírnější. My šli (a mohu doporučit) nahoru tou rychlejší a dolů tou mírnější (kolena to ocení). Ale aby nedošlo k mílce, ani ten prudší kopec není nic extra náročného, je to...
Read more