Expozice Čarodějnické procesy — Attraction in okres Šumperk

Ve vnímání čarodějnických procesů je nutno překonat ještě mnoho zastaralých vzorců. Organizátoři výstavy se zatím bojí, a tak zůstávají nesměle schováni za několika větami. Nepozorný návštěvník si sotva zapamatuje, že nešlo o církevní, ale světské soudy, a už vůbec se nedozví, že rozsudek upálení vycházel z běžné, stovky let staré, civilní trestní praxe. Chybí širší kontext, pro čarodějnické procesy zásadní. Upálení bylo rozsudkem za žhářství, kacířství, travičstí, otcovraždu, incest a homosexuální nebo zoofilní sexuální styk. Všichni odsouzenci, kteří byli shledáni vinným těmito delikty, skončili na hranici. Čarodějnictví nebylo ničím výjimečným. Největší nepravdou prezentovanou v programu zůstává lpění na faktu, že oběti byly nevinné. Oběti byly obžalovány z apostaze. Minimálně tou byla také většina obětí nepochybně vinna. V mnoha případech byly vinny provozováním magie. Nemáme žádné dochované záznamy kromě děkana Lautnera, že by se kdokoliv z obviněných ve vězení nebo jiných chvílích modlil. Naopak víme, že tito lidé neznali ani základní katolické modlitby. Bylo to způsobeno specifickou horskou realitou, která byla v expozici zamlčena, i když je přitom pro vznik a vývoj procesů zde naprosto zásadní: obyvatelstvo nebylo katolické. Byli to evangeličtí Němci, kteří dlouho do žádného kostela nechodili. To se změnilo po Bílé Hoře. Katolická realita pro ně ale byla ještě dlouho cizí a vzdálená. Jako ve všech horách tu vazby výrobců i bylinkářek vytvářely jakousi undergroundovou síť. Kromě běžných individuálních animozit, které vedly k některým nařčením, byla právě ona základem pro obvinění. Tito lidé neshledávali sami za sebe nic špatného na tom, že si prodávali různé masti a provozovali magii. Někteří z nich ani nevěděli, že je to magie. Jejich přesvědčení bylo směsí pohanství, rozvolněných evangelických dogmat a vlastní pověrčivosti, tak jako je to ve všech velmi pozvolna nebo těžko christianizovaných krajích (typicky s horšími podmínkami pro zemědělství). Z dnešního i jejich hlediska tu žádný zločin nevidíme. Jenže žili ve své době a podle práva své doby vinni byli. Namísto toho, aby se modlili, když byli v úzkých – a zde dokonce ve smrtelném nebezpečí –, což je přirozená reakce každého skutečně věřícího člověka, tyto ženy klely a vulgárně nadávaly. Kromě děkana Lautnera se nikdo z nich nemodlil. Dnes nám to sice může připadat absurdní – jako by víra mohla být povinnost a bylo možné ji vynutit – ale podle dobového práva vinni apsotazí byli. Dnes bychom také nemohli za vinného považovat toho, kdo v obchodě ukradne chléb nebo pomluví svého nadřízeného. Dnes by se mu za to nestalo nic, v dobovém právu to byl ale zločin a trest za něj byl spravedlivý. Musíme rozlišovat přítomnost viny a dobovost trestu. Vina a nevina se vždy vztahuje k běžnému dobovému vnímání a praxi. Opak by sváděl k závěrům – a právě takový si odnášejí návštěvníci expozice – že čarodějnice neprováděly magii, neprosily ďábla za úrodu, nebo dokonce neotravovaly dobytek a někdy i lidi výtvory svých bylinkových mastí a nápojů. Máme doloženo, že tuto činnost lidé reálně provozovali v celé Evropě. Složení mastí se objevuje také ve výpovědích obžalovaných. Na denním programu je na Haiti nebo v Kongu apod. stále i dnes. Zde v Jeseníkách došlo ke skloubení dávných zvyků, výpadku pastorace během moha předchozích desetiletí a nutnosti fungování „na vlastní pěst“ v náročné krajině. Podtrženo sečteno, když přeskočím ten příšerný artový rádobyemotivní nesmysl v suché mlze v úvodu, expozice není rozhodně zbytečná ani špatná. Je za ní vidět obrovský kus práce. Jen to setrvávání v jakémsi jiráskovském a komunistickém pohledu, který ovlivnil veřejnost na dlouhou dobu, ji sráží na kolena. Přitom je to právě objektivita, kterou by si měla každá současná expozice o čarodějnických procesech předsevzat...

This cozy museum is really well thought out and tells it's story as an interesting first person narrative. The museum itself is rather small, but that only helps to keep the story engaging. Price-wise, it's very compelling. Somewhat surprising, the English translator (and indeed the narrator) has made a very good job. This is far better than much that you'd see in both...

Smaller but rather interesting exposition of witch trials located in a cellar of a house. The exposition is well made, relatively cheap and uses audio explanation of certain parts of the exposition as well as...