Lesní chata — Hotel in okres Jablonec nad Nisou

My colleague and I decided to head to Lesní Chata. We wanted coffees, following a joyous morning watching the start of the Jizerka 50, last month. It was about 9.30 in the morning and the whole restaurant area was empty. The establishment was open and thought that we'd come at a good time before the place filled up for lunch. Nothing transpired to be anything but a negative experience of this place.||We decided to sit next to the window on a table of eight and were fully prepared to move if necessary. Before we had even sat down, the lady at the bar abruptly ordered that we sit on the table of four. I was shocked at her attitude especially given she came across as the owner or manager. After expressing my disquiet she blurted out something along the lines of, "I've worked for this place for 12 years." It was as if it was an excuse for her behaviour.||We reluctantly sat ourselves at the table of four, in order to see how things would develop. I did not want to stay and was already at the point of walking out.||My colleague very politely then chose to go up to the bar and order two drinks for us in Czech. This was when they refused to serve her. Regardless of the languages spoken, businesses like these should adopt a warm and welcoming attitude to their guests. If a table isn't available, an apology should be uttered before asking politely for guests to sit elsewhere.||Lesní Chata do not know how to greet customers in Czech, or English for that matter. This is the most prominent establishment in Bedrichov. If anything they should be setting an example for the other places around.||I will obviously not be returning under any circumstances. Furthermore, I do not recommend that anyone goes unless they expect a frosty reception and...

Úvodní konverzace s provozovatelem po příjezdu cca ve 13:30: Já: „Dobrý den, jsme tady ubytování a …. Provozovatel: Od 15h hodin jsem řekl, běžte si někam na výlet Já: Ok, auto můžem už nechat na parkovišti Provozovatel: od 15té hodiny, do té doby je to za 150 ,- “ Po takové úvodní konverzaci hned víte, s kým máte tu čest. Přitom parkoviště bylo poloprázdné, byl všední den ?! Plusy: poloha chaty, pěkná stylová stavba, čisto, uklizeno Minusy: chování personálu, chudá snídaně a večeře při srovnatelné ceně s okolím a platí se za všechno, chat nemá lyžárnu ale lyže se na pokoj brát nesmí (?!), restaurace zavírá ve 21h, 20:30 poslední objednávka  Příkazy a zákazy na každém kroku, nenašel jsem snad jen ten „neolizujte zábradlí v mrazu….“ A ještě bych navrhl přidat na pokoj zákaz používání rychlovarných konvic, protože ten tam nebyl, byli jsme jen ústně upozorněni…(stejně jsme ji neměli). Ale zpět…co provozovateli jde fakt dobře, je placené parkování u chaty. To je skutečný podnikatelský „majstrštyk“… Zapomeňte na to, že pro ubytované platí něco jiného než pro „jen parkující“…v den odjezdu je parking jen do 10:00, pak je třeba zase zaplatit (v ceně pobytu je parking jen přesně na ty hodiny pobytu ?!) Ohřívání studených nápojů 10,-, to je fakt úlet. Snídaně jak v nějaké dětské školní jídelně. Co kdyby chtěl někdo z ubytovaných třeba zelený/ovocný nebo snad černý čaj a někdo by ho chtěl sladký a někdo vůbec…slyšel provozovatel někdy o takové vymoženosti? Džusy ředěný vodou jedna k jedné. Stejně tak jídlo na snídani, vejce taky luxus (i když teď mě napadá, že možná bylo za nějaký námi neobjevený příplatek). Kafe s kávou mělo společnou jen barvu, přitom bych si klidně připlatil za espresso (a ne jen já)…nešlo to. Argument by byl, že snídaně je vlastně v ceně tedy asi rozuměj zdarma tak si není nač stěžovat…co to třeba otočit, říct si za noc o 50,- víc a pak udělat lepší snídani…to provozovatele asi nenapadá, ale vzít si za dodávku skoro totožných rozměrů jako osobák o 50,- na parkovném více, to jde velmi dobře a je úplně jedno, jestli jste jen přijeli zaparkovat nebo jste tu ubytovaní. To stejné sprchy…čisto, teplo, v pohodě, ale nejde regulovat teplotu. Sprchujete se tedy vodou takovou, jakou nastavil provozovatel. Dát si fakt horkou nebo úplně studenou prostě nejde…a zase, tak jestli tam hosté plýtvali (nebo nevím proč to takto je), tak dám noc o 50,- dražší a už to neřeším, že se někdo sprchuje minutu a někdo deset. Ceny celkově asi průměrné na lokalitu, nevadí mi platit i více, říct si, že je to fakt trochu drahý, ale ať to po tom stojí za to. Ať je česnečka česnečka a jako večeře nejsou špagety posypaný eidamem…a přesto, všechno by se to dalo skousnout líp, kdyby personál byl příjemnej…možná by provozovateli neuškodilo, podívat se přes kopec na Prezidentskou, jak se tam chová personál, jaká je tam kuchyně a to vše při (za jídlo) zcela porovnatelné ceně. Přemýšlím nad tím, zda na Lesní chatě vlastně vůbec chtějí nějaké hosty? Z chaty doporučuju využít jen parkování…to tam umí dobře (když je teda plno na tom...

Kdo vyloženě neumírá hlady a žízní, nechť se tomuto podniku vyhne velkým obloukem! Takže: Se sestrou jsme bohužel umírali hlady a žízní, a i přes nedoporučení jejího přítele jsme navštívili tento vyhlášený podnik. Restaurace pěkná, poměrně nově zařízená...škoda, že vánoční stromky tradičně přikurtované ke stropu "hlavou dolů" už ke konci února nejeví ani známky vánoční výzdoby, natož pak známky toho, že byli kdysi jehličnany. Ale kvůli vánoční výzdobě jsme nepřišli. 2 hodiny odpoledne, 2 servírky, tak ze 3/4 plná hospoda spíš už odcházejících hostů, nesmyslně předražený jídelní a nápojový lístek, kde poměr cena/kvalita/výkon je naprosto mimo mísu. Máme vybráno, pro jistotu volíme POUZE hotová jídla a to dokonce přímo polední zvýhodněné MENU. Přišla servírka co si dáme a hned zjistí, že nemá papírek a tužku. Tak prý si to zkusí zapamatovat. Fajn. Začnu diktovat objednávku pro mě a sestru, ale u 2. položky z celkových 5 servírka usoudí, že je toho na ní moc a že si pro jistotu dojde pro papírek s tužkou. Fajn. Takže diktuji opět to samé. Zdá se, že je objednáno... zdá se. Po asi 10 minutách přinese mně malé pivo, sestře černý čaj bez citrónu – i přesto, že jsem citrón 2x při objednávce požadoval. Citron nakonec po čase dodán. Po 15 minutách čekání na hotovou polévku přinese servírka gulášovku a hodí jí k nám beze slova na stůl. Sotva se sestra chystá vzít lžíci do ruky, se servírka rozpomene, a se slovy „jo to je asi pro ten druhý stůl“ bere sestře opět polévku a nese jí k vedlejšímu stolu. Člověk by čekal třeba alespoň „pardon“, ale jsme v Jizerkách, tak co bychom vlastně chtěli, že ano… Za chvíli přijde druhá servírka, že prý rýže už není a jestli mi nebude vadit knedlík. Podotýkám, že se jednalo o hotové jídlo z denního Menu. Říkám klidně a zřetelně „chci rýži, tu jsem si objednal“. Servírka řekne „ano, budete mít rýži.“ Pro sebe si říkám: „Došla rýže, nebo nedošla rýže?“, prostě záhada. Za dalších 5 minut přijde servírka a nese mi objednané Vepřové na houbách s rýží. Pokládá to k nám na stůl a já se ptám: „Kde je gulášová polévka a hovězí vývar co jsme si objednali?“ Odnáší to zpět do kuchyně se slovy „Omlouvám se, nějak jsme to zapomněla“ . V pořádku, každý zapomíná. Za chvíli se servírka vrátí a říká nám „Ale já to fakt nespletla?!“ . ??? . Ponecháváme to bez komentáře. Za chvíli přinesou obě polévky. Obě nedobré, můj vývar bych označil slovy nechutný, ale velký hlad po výkonu na běžkách udělá své a vše sním. A pak už to jde jako na drátkách, po dalších minutách čekání dostávám již jednou viděné Vepřové na houbách s rýží. Masa 3 prorostlé pidi kousky, houby (žampiony) jsem chvíli hledal, UHO. Rýže nakonec překvapila pozitivně nejvíc. Zaplatím, výjimečně bez dýška, odcházím, příště raději ohlodám...