Štola Václav — Local services in okres Praha-západ

Velmi zajímavé místo a poutavý výklad průvodců. Doporučuji navštívit. Parkovat lze u Restaurace Jaro, kde se i výborně najíte. Od restaurace je vchod do štoly vzdálený 200 metrů.

Jílovské zlaté doly jsou historicky nejdůležitějším zdrojem zlata v českých zemích. Také díky výtěžkům místních dolů byly zbudovány honosné budovy, kostely i celé čtvrti ve středověké Praze.

Štola Václav je nejdůležitější odvodňovací štolou ve zlatorudním jílovském revíru. Její úvodní části byly v provozu pravděpodobně již v 13. století, její hlavní podobu ale zformoval až báňský provoz zejména v 18., 19. a 20. století.

V 18. století probíhaly rozsáhlé těžební aktivity na tzv. Kocourských žilách, což je několik paralelních žil táhnoucích se od jižního břehu Sázavy až po Jílové u Prahy. Jednou z těchto žil je také Václavská žíla, těžená štolou Václav. Soustavou úpadních hloubení byla sledována až 80 m pod úroveň řeky Sázavy. Velmi bohatá byla sousední Michalská žíla, sledovaná štolou Karla VI, kde byly nacházeny až několik set gramů těžké kusy ryzího zlata. V období let 1710–⁠1730 byly z tohoto zlata raženy velmi ceněné zlaté dukáty.

V roce 1828 bylo rozhodnuto z Václavské štoly pokračovat v ražbě směrem k šachtě Pepř a jejím odvodněním zpřístupnit nejjižnější partie Šlojířské žíly. Šlojířská žíla, jako nejbohatší žíla v oblasti, byla vydobyta do značných hloubek již ve středověku a Václavská štola měla pomoci k obnovení těžby na této kdysi velmi bohaté žíle. Po necelých 40 letech ražby ve velmi tvrdých horninách došlo k prorážce do šachty Pepř a jejímu odvodnění. Těsně před šachtou byla překřížena žíla považovaná za Šlojířskou a byla sledována chodbou. Obsahy zlata však byly velmi nízké. Další větší práce v této oblasti pak byly zastaveny. Až profesor Barvíř na začátku 20. století studiem starých map zjistil, že došlo k záměně Šlojířské za Římsko-říšskou žílu, což se potvrdilo v posledním období těžby.

Celý jílovský revír byl kvůli těžbě zlata naposledy otevřen v letech 1939–⁠1968. Na úrovni štoly Václav byly vyraženy další kilometry chodeb a šachta Pepř byla prohloubena o další 2 patra. Ze štoly Václav byla vyražena propojovací chodba až do Bohulib, kde došlo k napojení na Bohulibskou Novou jámu. Těžba definitivně skončila v roce 1968, ale štola plní svojí funkci i nadále, odvodňuje hlavní část jílovského rudního revíru.

V roce 2013 společnost Montanika získala od státu báňská díla dolu Pepř prostírající se od štoly Václav, přes hlavní těžní šachtu Pepř až po doly v Bohulibech (s výjimkou důlních děl vlastněných Regionálním muzeem v Jílovém u Prahy). Zároveň společnost přejala správu chráněných ložiskových území. Od léta roku 2014 začala rozsáhlá rekonstrukce podzemí dolu. Ta byla rozdělena na několik hlavních etap –⁠ rekonstrukce výztuží v úvodních částech štoly Václav, vyčištění přístupové trasy k šachtě Pepř, rekonstrukce dřevěných lávek, rekonstrukce kolejové trati, rekonstrukce náraží šachty Pepř a vyčištění sledné chodby po žíle Šlojíř. V současné době jsou hlavní etapy rekonstrukce hotové a pracuje se na zvelebení prostor dolu.

V rámci prohlídky se projdete štolou a navštívíte mohutné vydobyté prostory v místech, kde bývala bohatá zlatá ruda. Asi 500 metrů se svezete důlním vlakem. Dále uvidíte technické vybavení dolu včetně ukázek některých dobývacích zařízení. Na konci trasy je možné zkusit štěstí a najít si kousek rudy možná...

Štola Václav patří mezi velmi zajímavá místa kolem Jílového u Prahy. Narazili jsme na ni náhodou a podle popisu nás velmi zaujala, proto jsme se rozhodli pro návštěvu. Parkování je možné u penzionu Jaro, odkud se vydáte 200 m do chatové oblasti, než dojdete k chatce s nápisem Štola Václav. Prohlídka trvala 3 hodiny a délka trasy byla 4 km. Trasa jako taková nebyla nikterak náročná, protože se šlo pouze po rovině, ale terén je většinou nezpevněný, kamenitý nebo se jde po dřevěných prknech, které vedou nad odváděnou vodou (hrozí uklouznutí nebo prasknutí prkna). Některé úseky jsou velmi úzké a nízké, proto na začátku dostanete helmu, kterou máte po celou dobu prohlídky. Musíte také počítat s tím, že se ušpiníte, takže určitě doporučuji mít náhradní oblečení v autě. Dozvěděli jsme se spoustu zajímavých věcí o historii a samostatné těžbě zlata. Součástí prohlídky byly také ukázky těžby zlata, nebo rozšiřování štol. Velkým zážitkem bylo svezení důlním vlakem. Tuto prohlídku bych doporučila všem nadšencům podzemí, kteří chtějí mít...

Jílové u Prahy hrálo rozhodující úlohu v české historii. Zlato odtud pocházející tvoří součást svatováclavské koruny. Díky místnímu zlatu byla vybudována nejen havelská čtvrť v Praze včetně majestátní budovy Karolina. A nikde jinde se neseznámíte s historií těžby zlata tak dobře jako tady. Místo samo o sobě má neskutečného genia loci, chodby samy o sobě jsou přímo magický krásné. Snad proto se zde sešla tak skvělá parta lidí. Za všechny chci vyzdvihnout dr. Pavla Škáchu, kurátora příbramského muzea a odborníka přes minerály a Vladimíra Pravdu, střelmistra Metrostavu. Oba přišli s geniálním nápadem obohatit toto již samo o sobě nádherné místo svými zálibami. Můžete tedy uvidět různé minerály pod UV lampou a také nejrůznější těžební techniku v akci, nemůže chybět ani imitace exploze. Oba také umí výborně zaujmout dětské publikum ( děti můžou na prohlídku od 6 let). Absolutně doporučeno všem, kdo zvládnou trochu náročnější chůzi a tři...