Entrée Restaurant — Restaurant in okres Olomouc

Bylo to prostě božské, úžasné, luxusní a vynikající. Popravdě musím přiznat, že to byl ten nejdobřejší a nejskvělejší kulinářská zážitek jaký jsem snad kdy za celý život v některé restauraci zažil. Takto mi nechutnalo snad ještě v žádné restauraci. Popravdě když jsme dostali možnost sem na degustační večeři vyrazit, tak jsem k tomu byl velice skeptický. Přemek Forejt je prostě a bez váhání divoch, který ve svých pokrmech kombinuje opravdu divoké věci. Ty jednotlivé chody vypadají opravdu divoce a na první pohled jsou prostě ta pověstná kostka ve skluzu v divokém podání. Ale když to ochutnáte, tak se vám na tváři rozleje úsměv, v ústech blaho a jednoduše každý ten chod je geniální, úžasně vymazlený a perfektně skombinovaný. Po ochutnání večeře podle Přemka Forejta mi nezbylo než smeknout, a a musím uznat, že je to opravdu pak kuchař, který surovinám a vaření úžasně rozumí a ještě je dokáže podat v geniálních, na první pohled velice divokých kombinacích, které vás ale dostanou. Upozorňuji vás, že zde i ti, kteří něco nejí, tak tady na to zapomenou. Je to krásná hra s ingrediencemi a chutěmi.

Od prvního okamžiku co člověk do restaurace vstoupí je vidět a cítit kvalita celého podniku ať už se jedná o krásný interiér nebo velmi profesionální a milou obsluhu. Vše je propracováno do posledního detailu. Každé jídlo je velmi chutné, krásně do detailu naservírované a profesionálně prezentováno ze strany obsluhy. Každý chod je zevrubně a detailně popsán od obsluhy, co jste na talíři dostali. Servis a jednání obsluhy je ukázkové. Každý z obsluhy byl profesionál na svém místě, který svému oboru rozumí a chyb se dopouští velice výjimečně.

My jsme měli celé menu objednané s alkoholickým vinným párováním.  Tady zase musím vyseknout Entrée velikou poklonu. Každý chod byl chutně a krásně sklouben s vínem, které se k tomu chodu neuvěřitelně a dokonale hodilo. Menu se ale dá objednat i s nealkoholickým párováním, což bylo k mému údivu docela oblíbené a hojně využívané. Párování si samozřejmě objednávat nemusíte a můžete si objednávat nápoje i podle svého libovolného vlastního výběru. Ale věřte mi, že se tím o hodně ochutíte, jelikož to párování je fakt vymazlené a dotažené k dokonalosti.

Nechci a nebudu zde psát o každém chodu zvlášť. Jenom zmíním pár, které mě opravdu vystřelili a naprosto fascinovali. Tím neříkám, že ty ostatní byly špatné. Ty ostatní byli prostě nejlepší jaké mohli být. Ale tyto byly opravdu božské a ještě lepší. :-) Tlačenka z uzeného úhoře a bystročické zelí. Jednalo se o předkrm. Tlačenka z ryby my přišla jako hrozná divočina, a moc jsem od ní neočekával. Ale tohle bylo božské a troufnu si tvrdit, že pro mě osobně asi ten nejchutnější a nejzajímavější chod z celého večera. Čvachtal jsem blahem. Bisque consommé  s tortelinou s krevetou a a kukuřicí. Polévka, neskutečná. Ta tortelina plněná tou krevetou, to bylo něco. Chtěl jsem na konci tu misku vylízat. Ale nedovolil jsem si to. Jeden z hlavních chodů - dančí hřbet, s libečkovou espumou, bulgurem a křenem. To maso bylo jak máslo a úplně se rozpouštělo na jazyku. A ten libeček a křen, ty tomu dali dokonalou chuť. U mé manželky byl tento chod tím nejlepším z celého menu. Neskutečným zážitkem byl i desert. Ten nejlepší se jmenoval liči a růže, a opět to bylo parádní. Vůbec nepřeslazené, chladné, kyselé, malinko sladké. Takovýto dezert byl i pro mě neskutečný zážitek.

Samozřejmě pro takovýto zážitek si musíte sáhnout poněkud hlouběji do kapsy. No hlouběji .... spíše hodně hluboko. Ale na takovouto večeři opravdu nechodíte každý den. Je to zážitek který by měl být výjimečný a který si budete dlouho pamatovat. Což v tomto případě platí na 1 000 000 000 %. V takovém případě pak utracených peněz nemůžete litovat. No a koukám že tady ze sebe chrlím jenom samé superlativy. Ale věřte mi, tato restaurace a toto jídlo si to zaslouží. A kdybych měl tento zážitek a restauraci hodnotit v rozsahu jedna až pět hvězdiček, musel bych dát, zcela jasně a bez debaty 223 456...

Dostali jsme dárkové poukazy, takže první na řadu přišla rezervace. Jelikož jsme jeli až z Prahy, tak jsme potřebovali víkendový termín - nejbližší termín pro čtyři osoby byl až za dva měsíce. Ve finále byla restaurace obsazená tak z poloviny. Lobby je velmi tmavé, člověk musí skoro za tmy do prvního patra. Obsluha byla profesionální, ovšem při prezentaci jednotlivých pokrmů působí až roboticky a uměle, kdy rychle recitují naučené francouzské techniky a suroviny. Tak to mají rovnou napsat do degustační karty a nezatěžovat tím číšníky, kteří stejně vypadají, že vůbec nevědí, o čem mluví - a na druhé straně host neví, co se mu popisuje, protože na kartě jsou napsané jen 3 ingredience, číšník popíše X ingrediencí, ale na talíři je Y komponent. Ve výsledku to host stejně jen odkýve a stejně vlastně neví, co teda bude jíst.

Při návštěvě jsme si dali degustační menu 3, ve kterém nás čekalo 12 chodů. Prvním byla makovka s gordonzolou - u tohoto chodu jsme byli zatím nadšeni, makovka byla teplá a opravdu dobrá, gorgonzola byla chuťově na hraně a přebila chuť, také poměr makovky a mističky s gordonzolou není vyvážený, takže nám všem zbyla gorgonzola, kterou už jsme si neměli kam namazat. Druhým na řadu byla mini jednohubka z řepy - vypadalo to lákavě, ale nic odpornějšího jsem snad nejedla. Navíc stále jsem v ústech měla pachuť předešlého chodu a hned na to řepa. Co nám ovšem zlepšilo chuť byla tlačenka z uzeného úhoře s omáčkou ze zelí - tento chod byl opravdu famózní (bohužel jsme teprve u třetího chodu nevěděli, že to bude ten nejlepší chod, od kterého to půjde už jen dolů). Další divný chod byl topinambur - jak to hezky vypadalo nazdobené, tak chuť i s tolika surovinami pokulhávala a stejně byla cítit jen divná chuť topinamburu. Taktéž pánvička jak pro panenky s bramborovo-pórkovým krémem “ušel”. Chod s foie gras byl zvláštní - na tento chod jsem se velmi těšila, když je tato surovina v masterchefovi vždy tak vyzdvihována, ale u mě se žádný výstřel na měsíc nekonal, chuťově to bylo zklamání (včetně “jarové” pěny). Pstruh s bisquem se celkem dal, ovšem ten bisque byl tak přesolený a překořeněný, že jsem pokrm ani nemohla dojíst, jak mě z toho škrábalo v krku a bylo těžko (ještě teď, když se podívám na fotku se mi dělá blivno). Stejný problém přechucení měl tartar, který byl tak zaprášený kořením, že to nešlo dožvýkat. Hlavní chod byl daněk s celerovým pyré a se suchou roládkou - kdyby toho pyré bylo trochu víc, aby vyšlo ve všem soustům masa, tak by to bylo vynikající. Takto bohužel dojídáte raw daňčí maso. První dezert s ananasem a citrusy ve vás evokuje citronové lázeňské mýdlo - jak vůní, tak i chutí. Druhý čokoládový dezert byl dobrý, ale karamelka a pralinka se na talíři špatně porcují, tudíž se to musí dát celé do pusy, což není moc ideální. Z posledního chodu byla nejlepší teplá mini bábovka plnená čokoládou.

Nejhorší zážitek teprve došel, kdy po dojedení prvního dezertu přišli žaludeční křeče dvou z nás. Což se dá celkem čekat po 12 chodech, které jsou všechny chuťově přestřeleny a hlavně na sebe vůbec chuťově nenavazují, ani se nepodporují. Žaludeční problémy následovali ještě další dva dny. Toto téma mě ještě přivádí na jednu myšlenku a to je wc v restauraci - nejen že to není nikde značeno, kam si můžete odskočit, tak záchody se nachází až na chodbě za vstupem do restaurace, tak i záchody jako takové jsou divně značeny sochami ve skleněném boxu na zdi. O debilním kohoutku a pidi písmu na všech proprietách na umyvadle snad ani nemusím psát..

Sečteno podtrženo, kromě pár chodů jsme hodnotili vždy jako “dá se to”, což v restauraci v této cenové hladině není ideální zážitek z jídla. Umím si představit lépe utracených osm tisíc za dvě hodiny za jídlo. Za nás vyzkoušeno, odškrtnuto a víckrát...

Napřed zeptám se hvězd,kde rozkvétají květy z nejvzácnějších rostlin a jemná vůně ladných květin dýchá po stěnách........ Pověz mi hvězdná obloho o čarokrásné zahradě,krásné jako ráj,kde na každém listu pohupují se zlatoskvoucí příběhy,plné objevů a novot a každý květ se naučil v kostele hvízdat o pohádkách s dobrým koncem.......... Kudy po obloze hvězdnaté do nádherné,stále zelené,avšak velmi vzdálené země.Tudy,do Olomouce,vždyť církev svatá kulatost Země. Na nejhezčím místě pod nebem,v královské zahradě Entrée vypráví celému světu pohádku prostomilý,svůdné krásy jinoch, nápadné přednosti,čelem zdobeným od narození malou zlatou hvězdou. Místo zlaté koruny věnec zralých klasů,zlaté vlasy kolem obličeje pěkně splívají jako kdyby máčené v brynzovém potoce byly by a tváře květ z máku zlatohnědé makovky. Jasný Přemek VI.,s boží vůle princ,krejčovský pánaboh a hlava pomazaná,zlatými slovy líčí,kterak 9 úkolů splnit musí. Rozkaz pro všechny kuchařské krejčí a dvořeníny,tady máte jehlu,klubko nití a pomozte mi s šitím degustačního menu II., které nad hlavou jiskří a v očích hvězdy rozjiskří. I.předkrm je košíček,šitý ze zlátnoucích lánů,plněný červánky řepy a jemně růžovou slaninou,s ohnivým lemováním exotického koření ras-el-hanout ve výstřihu.Lehkou kyselost dodávají cizokrajně vyhlížející listy šťovíku. Tlačenka z vepřového kolene,protažená stříbrnou nitkou uzeného úhoře,obtažená velouté obručí z Bystročického zelí,naparáděná o třpytivý cibulový měsíc v úplňku a chlebový chips je II.předkrm.Jablečná šťáva,slad a pepř ušije žluťoučké tóny letní,když se večer setmí. Z II.amuse bouche topinamburového vějíře,ovívaného lanýžovým pyré,zasypaného parmazánem a restovanými lískovými oříšky se stal senzační doplněk. III.předkrm ve fráčku sametovém,kachní foie gras útlá jsou jak tulipánek čekanky,v průhledné pěně muškatového oříšku a výrazné omáčce ze sušených švestek a rakytníku omývají se,od samotného dopoledne usmívají se na vyvařenou vodu z pomerančových květů,madeiry a mučenky. I.chod ať je jak šaty,jako slunce ranní,které nad jezerem plným mrštných pstruhů lososovitých září za svítání,z citrónových paprsků a beurre blanc mlhy musím je šíti,ať se na nich ještě první rosa kopru třpytí a pestrobarevné skleněné korálky kaviáru kolem pasu musím všíti.Šaty samy se nosí po hvězdném vodopádu hroznového moštu,citrónu a tymiánu. III.amuse bouche,parádivý hovězí tartar,protkávaný kimchi,nablýskaný japonskou majonézou a rýží,sypaný rajčatovým pudrem se strouhaným žloutkem je ozdobou,kterou nemá žádná princezna. II.hlavní chod ať je jak druhé šaty,nastříhané z dančího hřbetu s chvějivými obláčky křenu u kotníků,lehounké jako libečkový list,když padá do oleje.Ideální volbou k šatům je smažený bulgur,vykládaný ančovičkami.Jalovec a černý rybíz se podle módy obléknou do vínové barvy. Při závěrečném sladkém defilé se točí kolem dokola závoj utkaný z božských křídel kaki,poletující jako hravý motýlek po rozmarýnu,zázvoru a bergamotu. Hvězdný konec jistí upředená bábovka a upletený štrůdl. V každém chodu je ⭐,v každém kroku je ⭐ a v každém pohybu je cítit ⭐,a tak mi dovolte princi složit k vašim nohám poklony za umění, které nosí řád.Řád zlaté ⭐ zato,že šijete chutně a znalecky a jehlou se oháníte stejně tak dobře jako svěcenou vodou a křížem. Jasný princi,smím-li být tak smělý,z veselého prince,jež svým čelem dokáže rozsvítit Olomoucké nebe miliónem hvězd,byl by smutný král a proto Já pohádkový komisař hledám degustačního krále....na Starém městě Byl jednou...