Dnešní dominanta města má za sebou dlouhý a komplikovaný vývoj. Za jeho nejstarší zmínku můžeme považovat znojemské denáry ražené za Knížete Lutolda kolem roku 1103, na nichž je vyražena silueta kostela a nápis. S. Nicolaus. V roce 1190 daroval kníže Konrád Ota původní románský kostel nově založenému louckému opatství, ten však roce 1335 vyhořel při požáru města vzniklého v důsledku bujarého veselí při svatbě Anny Lucemburské s rakouským vévodou Ottou. Svatbu organizoval v zastoupení otce moravský markrabě Karel - budoucí Otec vlasti - který cítil zodpovědnost za vzniklé škody a na královské náklady nechal vystavět chrám nový, tentokráte v katedrálním stylu rané gotiky. Základní kámen byl položen už za tři roky, nicméně stavba byla dokončena až v roce 1437, kdy tu umírá Karlův syn císař Zikmund. Na výstavbě halového trojlodí s válcovými pilíři se podílelo několik stavebních hutí, z nichž nejvýznamnější byla parléřovská. Interiéry byly v baroku upravovány, mne fascinovala například originální barokní kazatelna ve tvaru zeměkoule od sochaře Josefa Winterhaldera staršího z roku 1760. Ale v chrámu je toho k vidění mnoho dalšího - už jen samotné vnitřní prostory a jejich členění je dechberoucí. Věřím, že vás návštěva nezklame.