Restaurace Albero valtice — Restaurant in okres Břeclav

Čím začít…

Asi je potřeba zmínit, že restaurace hodnotím v kontextu lokality, a s ohledem na stav ostatních podniků v mikroregionu Pálava a Mikulov.

Restauraci jsem navštívil na konci června. V letní sezóně je k dispozici pouze zahrádka, která je poměrně velká a rozdělená na dvě části. Pravá byla reserved, a v levé, i přes velký počet slunečníků, bylo maximálně 50 % míst ve stínu. Místa na sluníčku byla samozřejmě prázdná. Zahrádka se tváří rustikálně/selsky, ale díky přeplnění dekoracemi připomíná spíš vetešnictví nebo kovošrot. Méně je někdy více.

Naše místo ve stínu mělo výhled na dětské hřiště a toalety – nic moc, ale aspoň stín. Obsluha byla milá, vlastně až mechanicky milá, kdy za každou moji větu následovalo „prosím“, i když jsem žádné „děkuji“ neřekl (ne pokaždé). Působí to spíš uměle než upřímně, jako hraná póza místo opravdového zájmu.

A teď k jídlu:

Na lístku je směs ryze české kuchyně a tyrolských jídel. Objednal jsem si koleno 400 g a plněný bramborový knedlík s uzeným a červeným zelím.

Koleno, nebo spíš kolínko, mělo minimální množství masa, obě části (kost, maso) byly zhruba stejně velké, maso místy tvrdé, tvořilo spíš hroudy než měkké sousto.

Omáčka byla nějaká wannabe demi glace, chuťově mimo koncept a připomínala spíš „posh“ UHO.

Seschlá čalamáda na odděleném talířku byla OK.

Druhý pokrm – plněný bramborový knedlík s uzeným – byl pravděpodobně z brambor, masová náplň hezky voněla uzeným, ale zelí bylo tak přeslazené, že zabilo všechny ostatní chutě. Upřímně, kdybyste dali lžičku toho zelí do sklenice s vodou, vznikla by z toho zelná limonáda. Bylo sladké jako sirup.

Tohle všechno by samo o sobě znamenalo spíš 3 hvězdy za průměrný zážitek.

Ale celé to korunovala nepříjemnost, kterou by restauratér údajně nemohl ovlivnit, ale pravda je jinde:

Po nakrojení bramborového knedlíku se u našeho stolu objevilo hejno cca 10–15 zelených much. Bylo prakticky nemožné dát sousto do úst, aniž by vám mouchy nesedaly na vidličku, talíř, pečivo i sklenici s vodou. Pozdní oběd se proměnil v permanentní mávání rukama nad talíři a už tak nevalné jídlo se nám brzy zhnusilo ještě víc.

Much bylo opravdu tolik, že to jsem nikdy nikde nezažil.

Když obsluha přišla pro talíře, na kterých hodovalo hejno much a svým příchodem je rozehnala, při zmínění problému prakticky jen odvětila, že „to se u nich nestává“. ???

Jako poslední tečku přidávám:

Neuvěřitelně špinavá sklenice na kofolu a pokrytá nějakou barvou.

Terminál na platbu byl tak umaštěný, že mě nepřekvapuje, že prostředí, špína a mouchy obsluze vlastně vůbec nevadí.

Když pracujete s tak špinavým a nechutným instrumentem a ještě ho dáváte zákazníkovi k zadání PIN, vypovídá to o všem.

Jedním slovem: Odporné.

Více slovy: Zanedbaná a zároveň pozerská díra pro turisty.

Prosím provozního, ať se jde podívat do některých jiných restaurací a přestane kazit tak hezkou lokalitu. Koupí lapače hmyzu a pověří obsluhu...

Normální restaurace s cenami jak někde na Václaváku. Chtít 250 Kč za kuřecí směs s hranolkami je fakt úlet. Navíc jsme na obsloužení čekali tak 15 minut.

Edit: Po 2 letech jsme byli okolnostmi donuceni navštívit místo znovu. Chtěli jsme do vedlejší pizzerie, ale měli plno. Bistro, které je naproti, toho k jídlu moc nemělo. Měli jsme hlad. Říkali jsme si, že tahle restaurace sice byla předražená, ale nevzpomínali jsme si, že by jídlo bylo nějak extra špatné. Tak jsme to riskli. Po několika minutách sezení venku bez obsloužení jsem se zvedl a šel objednat dovnitř. Číšník tvrdil, že venku dávají jen pití, že na jídlo musíme dovnitř. Takže ta sůl a pepř na každém stole je tam asi na okrasu. Přesunuli jsme se tedy dovnitř. Dali jsme si dvě „topinky niva". Prý extra velké, podle tradiční receptury z roku 1993. Za lidových 180 Kč jedna. Dostali jsme sice velkou, ale dost vlažnou topinku potřenou nějakou pomazánkou, se šunkou, posypanou nivou a navrch politou tatarkou. Topinka rozhodně nebyla čerstvá a šunka s nivou byly zrovna vytažené z ledničky. Nebylo to nijak tepelně upravené (kromě té studené topinky). Náklady 20 Kč, čas přípravy 2 minuty. Tohle bych se styděl prodávat i v té nejsmradlavější hospodě. Měli jsme hlad, tak jsme to snědli, ale už když jsem to dojídal, tak se mi z toho nedělalo nejlíp. Číšník se bohužel choval velmi mile, tak jsem nechtěl být hrubý, jen jsem na jeho dotaz, zda mi chutnalo, poznamenal, že to bylo studené. Omluvil se, jestli jen naoko nevím. Mezitím jsme byli svědky toho jak venku obsluhuje skupinu lidí, kteří jedli. A pak že to nejde. Hned po odchodu z restaurace mě začalo bolet břicho a následky jsem zažíval ještě druhý den. Pokud si nechcete zkazit zážitek z Valtic, tak se tomuhle místu...

Můžete se spolehnout, že pětihvězdičkové recenze na některých webech (včetně těch zde) jsou podvrh. Nikdo normální by totiž takové hodnocení nedal. Přijde mi, že si restaurace hraje na restauraci "U Tlustých" v Lednici, ale absolutně na to nemá. Ceny jsou neskutečně vysoké a to říkám jako Pražák zvyklý na ledasco. Kdyby tomu alespoň odpovídala kvalita (např. jako U Tlustých). Personál taky nic moc - vtipné bylo, když jsem uvažoval o plněných bramborových knedlících a v jídelním lístku bylo 115 Kč za kus! Ptal jsem se, jestli je ta cena skutečně za kus, odpověď že ano. Tak jsem se ptal, jak je ten knedlík velký a jestli se toho člověk nají. Číšník mi ukázal úplně normální velikost knedlíku (za tu cenu je asi vevnitř plněný zlatem) a vyhýbavě řekl "Mno, lidi si to tady dávají". Přemýšlel jsem, jestli tedy nejít jinam, ale nakonec jsem si řekl, že zkusím jejich těstoviny s kuřecím masem, sýrem a sýrovou omáčkou. Už od pohledu (a i od chuti) to připomínalo produkt socialistické školní jídelny - těstoviny plavající v čemsi bez chuti a nahoře eidam (parmazánu by asi bylo škoda) a kydnutá čtvrtka ne moc zralého rajčete. Přítelkyně měla jen česnečku a ta tedy nic extra. K pití jsem si chtěl dát Kofolu, ale tu neměli (nemít něco z nápojového lístku, to bych čekal možná u nějaké hospody x-té cenové a ne tady). Abych nebyl až tak kritický, tak prostředí vcelku ušlo, záchody taky (i když na dámských prý už nebyly papírové ubrousky). Sečteno a podtrženo, naprosto tragická restaurace, která si hraje na hogo fogo restauraci, ale vůbec na to nemá a vše ve výsledku vyznívá dost...