Skvělý můžete si zde dát závody třeba s kozlem ale pozor potom může být naštvaný že jste vyhrály ten závod ale jinak mrkněte na pávy ti jsou moooc dobrý Podzámecká zahrada je nedílnou součástí zámku a její nejstarší část byla zřízena pravděpodobně již v 1. polovině 16. století za biskupa Stanislava Thurza. První písemné zprávy i vyobrazení pocházejí z konce 16. století.[5] Šlo o smíšenou, užitkovou i okrasnou zahradu. K výrazné změně došlo po roce 1664 za biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu, kdy zahrada dostala raně barokní formu. Podle projektu architekta Filiberta Lucchese a jeho následovníka Giovanniho Pietra Tencally byla zrušena stará užitková zahrada a rozšířena okrasná část s ústředním broderiovým parterem, fontánou a sochami. Zahrada byla bezprostředně propojena se zámkem, kde byla v suterénu zřízena salla terrena. Koncem 18. století arcibiskup Colloredo-Waldsee přistoupil k úpravám zahrady v duchu osvícenství, přitom však kontinuálně navázal na původní řešení. K severnímu křídlu zámecké budovy nechal přistavit kolonádu s přilehlou květinovou terasou (giardino secreto). Areál byl rozšířen o vodní kanál s topolovou alejí a vyzdoben mnoha drobnými stavbami a objekty pro zábavu a potěšení návštěvníků (altány, houpačky, umělá zřícenina s vodopádem apod.).

romantický park s pávy
Přeměna zahrady na přírodně-krajinářský park se datuje od r. 1832 s nástupem arcibiskupa Ferdinanda Chotka a jeho zahradního architekta Antona Archeho. Barokní parter se změnil na velkou travnatou plochu lemovanou vzrostlými stromy a keři zakončenou velkým jezírkem (dnes Chotkův rybník). Byla vytvořena malebná zákoutí a scenérie kolem původních i nově postavených drobných staveb. Po Chotkově smrti pokračoval v úpravách parku a jeho rozšiřování arcibiskup Maxmilián Sommerau-Beckh. V nové části parku byl postaven Maxmiliánův dvůr-stáje a zázemí pro chov dobytka, Pompejská kolonáda, byla upravena síť vodních cest s novými můstky. Během tohoto období zaznamenala zahrada největší rozkvět a získala současné uspořádání i rozlohu více jak 60 ha. Ve 2. polovině 19. století za arcibiskupa Bedřicha z Fürstenbergu se celková krajinářská koncepce Podzámecké zahrady nezměnila. Pozornost byla věnována stavebním úpravám již exitujících objektů jako Paví dvůr, Rybářský pavilon nebo Pompejská kolonáda, vybudováno bylo velké kamenné schodiště po straně zámku, umožňující vstup do zahrady z náměstí. Na přelomu druhého tisíciletí postihly Podzámeckou zahradu dvě přírodní katastrofy. V roce 1997 to byla povodeň a v roce 2001 větrná smršť, při nichž bylo zničeno více než 400 vzrostlých dřevin.[5] V rámci projektu Národního centra zahradní kultury při NPÚ je věnována pozornost obnově a péči o areál Podzámecké zahrady. V první etapě realizace projektu bylo v r. 2012 vybudováno nové...
Read moreMám tuhle zahradu velice ráda ale chůze kolem 5 klecí které jsou zde umístěny ve mě vždy vyvolá takový zvláštní pocit.Nevim jestli jsou ty zvířata takhle šťastný ale vím že už to neodmyslitelně patří do podzamky. Když projdete kolem dostanete se k velkému výběhu spíše domácích zvířat . Nově jsou tu i dravci kteří jsou umístěni ve dřevěných přístřešcích.Po celé podzamce můžete potkávat pávy a sem tam i zajíčky nebo kachny.Myslim že člověk který to tu navštíví určitě bude nadšený zelení a rozsáhlosti zahrady.Misto je pěší zónou nebo kolo veď. Naprosto perfektní k vozeni kočárku,pikniku nebo...
Read moreMonkeys and birds need much bigger cages and hygienic conditions. Free running peacocks, tiny bunnies, ducks, hens and squirrels are really nice....
Read more