Prague University of Economics and Business — Attraction in Prague

I have studied at University of Economics and obtained bachelor degree, based on good grades I was admitted without exams to master degree, where I successfully finished all courses including master thesis, in last exam it was shouted on me, I was told that we are not in school for infants, that I know nothing and my serious personal situation was laughed out, university allowed this to happen three times as all attempts were with same commission and were unsuccessful. As recording or any tool to protect myself was not allowed at exam. I tried to let know there is problem to study department and management of faculty, no advice or help was provided to me. Based on this I decided to end my studies even I spend 2 years studying and had 20 credits extra, therefore my rating is mixed, in this way university dissapointed me, it only made my overal mental state and problems worse. Years after it I have very successful carrier and had great experience at different university, I never expected such experience in...

UPDATE 2024 v2: Škola postavila pána, který ač má, velmi nerad šacuje kufry, k funkčních turniketům, ale u vchodu bez nich nikdo nestojí -- už stojí občas páni z "ochranky" (tímto nechci urazit žádnou opravdovou ochranu světa), kteří se opřou o bibliobox a vypadají, že by si nejraději dali pivsona; roky nefungující bezpečnostní rámy až do střelby na FFUK, které nyní (prý) aspoň večer zapnou; FPH zrušila bakalářské práce, FMV zas ze 3 inženýrských státnic udělala jednu, NF ruší zásadní těžké oborové předměty, (dříve ekonomie trhů práce, organizace trhů a odvětví), aby se zjednodušila výuka a byla lepší úspěšnost než třeba 40 % ... PŮVODNÍ RECENZE: Jako absolvent říkám průměr. Ani bych školu z hlediska výuky nepomluvil, ale ani nedoporučil. K čemu je, že na škole tu a tam učí kapacity, když jsou na předávání informací absolutně nepoužitelní a jsou dobří akorát pro čistě vědecký akademický život (jak by řekl Dave Ramsey: chybí jim "heart of the teacher" -- doslovně nemají srdce učitele. Zastaralé nudné předměty vyučované velmi teoreticky málokdy zasazené do reality (zvlášť ty ekonomické) pro lepší uchopitelnost i těm průměrným studentům, minimální propojení s praxí i málo inovativní přístup vyučujících, byť dobrých teoretiků a akademiků. Extrémní protipóly a nevyváženost předmětů: za 6 kreditů nemusíte ani do té školy jít vs. za 3 kredity opakujete předmět i třikrát. Pokud se neradi učíte, na tu školu nechoďte, na druhou stranu jsou tu i lidi, co studují 2 školy zároveň. A i když tady (při studiu pouze 1 školy, abych měl aspoň nějaký život) byl pro mě diplom vydřený, nemohu si vzpomenout na jedinou školní věc, která by mi pravidelně pomáhala v zaměstnání či v životě. Bohužel jako Češi přemýšlíme dvěma až třemi písmenky před jménem a ačkoliv "aspoň" bakalář je důležitý, je to jen o mých schopnostech. Diplom vás nevytrhne a peníze už vůbec nevydělá, jen vás pozve na pohovor "určeno pro vysokoškoláky = dokáže makat dlouhodobě pod tlakem a (možná) nedá výpověď". Mnozí, co si myslí, že po škole nastoupí za 70–100 tisíc (a že jich je), jsou na omylu (pokud nejsou něčím výjimeční a finanční poradenství se nepočítá). Z praxe vím, že absolventi začínají na již podprůměrné pražské mzdě 40–50 tisíc hrubého. Abych škole nekřivdil, tak jediné do života, co jsem si z VŠE odnesl je citát T. Bati naproti dveřím do knihovny: „Úspěch životní závisí od množství nejrůznějších vědomostí a zkušeností v mnohém oboru. Znáti jednu věc dokonale ze všech stran, oblíbiti si jenom ji, věřit v ni a věnovat se jí mozkem a srdcem vytrvale bez výhrad, s myšlenkou jenom na ni uléhat, s myšlenkou na ni vstávat, poznat vše, co ji podrývá půdu, co ji škodí, krátce soustřediti se – to jest...

Systém odměňovaní, který můžete zavést již kolem třetího roku věku dítěte, má svá úskalí a neuškodí, když si zopakujeme některé pojmy, které jste probírali na střední, lépe však hlouběji na vysoké škole. My jsme třeba pro tříletou Viki zavedli čokoládové penízky a řekli jsme jí, že když si uklidí, srovná oblečení, bude si mýt ruce po záchodě, pořádně čistit zuby, pomůže s nádobím a tak podobně, může dostat čokoládové penízky. Soubor oceněného apetenčního chování se nazývá AGREGÁTNÍ NABÍDKA. Při vyplácení mzdy mohou nastat dvě situace: „No ty jsi šikovná, krásně složené prádlo, dostaneš dva penízky.“ – nebo: „No ale tys tam ty příbory naházela jako do masovýho hrobu, tak to ne, dostaneš jen půl penízku.“ Tomu se říká CENOVÁ ELASTICITA. Když dítěti řeknete: „Tak, ukliď si hračky, dostaneš čokoládový penízek.“ A ono odpoví: „Mně se nechce.“ – to se nazývá RECESE. Když řeknete: „Penízky došly, dostaneš gumové medvídky.“ – tomu se říká MĚNOVÁ REFORMA. Když na hřišti slíbíte dítěti penízek, až si uklidí bábovičky, a úplně cizí dítě začne křičet na své rodiče, že chce taky penízek, až si uklidí hračky, takže váš peněžní systém ovlivní ekonomiku jiné rodiny, tomu se říká GLOBALIZACE. Když přijde babička a strčí vnoučeti pár čokoládek, to se nazývá INFLACE. A když pak dítěti řeknete: „Pomoz mi umýt nádobí a dostaneš penízek.“ – a ono na to: „Nécí. Já už nemůžu.“ – tomu se říká NASYCENÝ TRH. Pak jdete za babičkou a řeknete jí, aby vám nepodrývala měnu a nestrkala dítěti sladkosti navíc, tomu se říká EKONOMICKÁ LIBERALIZACE. No, a když vám škvrně vleze do tajné skrýše a vyžere vám všechny penízky, takže je najdete celé od čokolády, přikryté hromadou lesklého staniolu, tomu se říká ZNÁRODNĚNÍ. Pak je mu blbě, čokoládu odmítá, takže platidlo ztratí svou hodnotu, a to se nazývá...