Kinsky Garden — Attraction in Prague

Zahrada o výměře cca 22 hektarů leží na jižním a jihovýchodním svahu Petřína. Od ostatních petřínských zahrad je oddělena tzv. Hladovou zdí, vybudovanou již za Karla IV. Zprvu zde byly jen lesy, ve středověku pak vinice. Ve 30. letech 19. století byla zahrada upravena v anglickém stylu. V zahradě se nachází mj. Letohrádek Kinských v kterém je národopisná expozice Národního muzea.

Zprvu zde byly lesy, ve středověku pak vinice, většinou klášterní. Známé je jméno vinice Ráj nebo V kartouzích (podle kláštera kartuziánů). Později byly zakládány usedlosti a dvory. Po třicetileté válce místo zpustlo. V r. 1828 koupila pozemky Růžena Kinská a její syn Rudolf Kinský zde založil zahradu v anglickém stylu podle návrhu svého hospodářského ředitele Františka Höhnla. Byla rozšířena a upravena v r. 1848 a znovu 1860 - 61 architektem Bedřichem Wünscherem, který byl ve službách Kinských 62 let. V r. 1831 byla dokončena výstavba klasicistního letohrádku vídeňským architektem Jindřichem Kochem, provedeny modelace terénu, výsadby a vyražena 380 m dlouhá štola k napájení dvou nově založených rybníků s vodopádem mezi nimi.

Dostanete se tam z náměstí Kinských (Praha 5) a další vstupy jsou ze Šermířské ulice, z ulice Na Hřebenkách a taky několika průchody v Hladové zdi ze sousední zahrady Nebozízek.

Zahrada v posledních letech úžasně prokoukla. Rekonstrukce trvala cca 15 let. Z původní zamračené a zešeřelé pustiny se vyloupla jako ošklivé káčátko, když prošla rekonstrukcí – došlo k výstavbě nových cest ve stopách těch původních tras, včetně jejich odvodnění. Do parku přišlo i nové osvětlení a nový mobiliář parku, včetně dětského hřiště nad jezírkem s vodopádem. Další dětské hřiště v dolní části zahrady u náměstí Kinských je vybaveno klouzačkami, prolézačkami, herními konstrukcemi i dřevěným domečkem. Na obou hřištích je k dispozici WC.

K 10. výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu byl do zahrady v r. 1929 přemístěn dřevěný řecko-katolický kostelík sv. Michala z r. 1750 z Medvedovců u Mukačeva. Bohužel však na podzim 2020 vyhořel a je veřejnosti nepřístupný.

Vemte děti, deku, svačinu - v létě jde o ideální návštěvní místo. Kdo má rád romantická osamělá zákoutí k prvním polibkům, najde je tu také. Krásné jsou zdejší výhledy na Prahu ze střední části a když už vyšplháte po kroutících se stezkách až nahoru, potěšíte se v létě nádherným růžovým parkem na vrcholu Petřína, který je odsud kousek a který vás dovede až k lanovce. A tam se zase svezete do centra pražského dění....

Kinského zahrada je jedním z nejkrásnějších a historicky významných parků v Praze. Tato nádherná zelená oáza nabízí návštěvníkům únik od ruchu města a přináší jim nejen klid a krásnou přírodu, ale také pohled na bohatou historii a kulturu tohoto města. V této recenzi se pokusím podrobněji popsat všechny aspekty, které Kinského zahrada nabízí.

Historie této zahrady sahá až do 18. století, kdy byla vytvořena pro šlechtickou rodinu Kinských. Jejich zámek, který se nachází uvnitř zahrady, je nyní sídlem Národní galerie v Praze a nabízí bohatou sbírku umění a historických artefaktů. Samotná zahrada je rozlehlým parkem o rozloze přes tři hektary, a její architektonické prvky a sochy z několika století připomínají bohatou historii tohoto místa.

První dojem, když vstoupíte do Kinského zahrady, je ohromující. Krásně upravené záhony, romantické aleje, fontány a sochy vás vtáhnou do svého prostředí, které zdůrazňuje klid a harmonii. Zahrada je také známá svými barokními terasami, které nabízejí úchvatné výhledy na Prahu a řeku Vltavu. To je místo, kde si můžete sednout na lavičku a jen relaxovat, nebo se projít a obdivovat krásu přírody a umění.

Jedním z nejvýraznějších prvků Kinského parku jsou jeho sochy. V zahradě najdete řadu historických soch různých stylů a epoch, které představují umělecké dílo samy o sobě. Sochy zobrazují mytologické postavy, historické osobnosti a různé alegorie, což zahrnuje i sochu "Apotheosis of Hercules," která patří k nejznámějším.

Negativa této krásné zahrady jsou v podstatě minimální. Možná bych mohl zmínit, že v době špičky, zejména o víkendech a během turistické sezóny, může být zahrada docela rušná. Lidé sem chodí relaxovat, dělat pikniky nebo jen procházet, a to může vést ke zvýšenému hluku a ztrátě klidu. Nicméně, pokud se vyhnete nejrušnějším časům, budete mít pravděpodobně možnost si tuto nádhernou zahradu užít v relativním klidu.

Celkově řečeno, Kinského zahrada je skvostným pokladem v srdci Prahy. Je to místo, kde se můžete ponořit do historie, umění a krásy přírody. Pokud hledáte únik od ruchu města a chcete zažít místo plné klidu a krásy, určitě byste měli navštívit Kinského zahradu. Je to jedno z těch míst, která vás okouzlí svým půvabem a připomene vám, proč je Praha tak...

I Giardini Kinský fanno parte di una cintura verde costituita da parchi e giardini che si estende ai piedi della collina di Petřín, partendo da via Holečkova, nel quartiere di Smíchov, fino ad arrivare alle porte del Castello. I giardini devono il loro nome alla famiglia Kinský che, nella prima metà del XIX secolo, iniziò ad acquisire le tenute e le vigne situate in questo luogo per costruirvi la loro residenza estiva, circondata da un ampio parco. Attualmente nei giardini potete ammirare non soltanto la residenza estiva, ma anche alcuni edifici funzionali più antichi (portineria, rimessa delle carrozze). Qui trovate anche degli elementi decorativi originari dell’epoca (uno stagno, una cascata, delle rocce, etc) che furono arricchiti, nel corso degli anni, da un gran numero di opere d‘arte, come la statua dell’attrice ceca Hana Kvapilová, o ancora da una statua che raffigura un leone marino, collocata in prossimità di uno stagno. Mentre passeggiate per i giardini, vi imbatterete sicuramente nel Muro della fame, di epoca gotica, che divide i Giardini Kinský dal parco di Petřín e dal giardino Nebozízek. Tuttavia, esso non fu fatto edificare dalla famiglia Kinský, bensì dall’Imperatore Carlo IV, con lo scopo di rafforzare le fortificazioni del Piccolo Quartiere di Praga (oggi Malá Strana). Ma perchè si chiama “Muro della fame”? Secondo una leggenda, il sovrano assunse per la sua costruzione delle persone povere, per i quali il lavoro rappresentava l’unico mezzo di sostentamento in un’epoca di carestia. Anche se si tratta soltanto di una leggenda, il nome è rimasto fino ad oggi. Un’ulteriore peculiarità dei giardini è la chiesa ortodossa di San Michele, costruita interamente in legno, che venne trasferita a Praga negli anni venti del XX secolo direttamente dalla Rutenia subcarpatica. La chiesa, risalente al XVII secolo, venne offerta dai Ruteni a Praga, città da cui allora dipendevano, in qualità di edificio pubblico che rappresentasse le...