Samsonova kašna (z let 1721–1727) je barokní kašna stojící na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Je jednou z největších svého druhu v zemi a představuje významnou památku a symbol města. Základem fontány je kamenná nádrž s charakteristickým barokním půdorysem (při značném zjednodušení se blíží osmiúhelníku) o velkolepém průměru 17 metrů. V jejím středu vystupuje z vodní hladiny hranolový sokl se čtyřmi chrliči na bočních stranách, na němž stojí čtyři postavy atlantů podpírajících rozměrnou kruhovou mísu ze které v jejím středu, na samém vrcholu celé kašny, vyrůstá podstavec s plastikou představující biblického Samsona na lvu.
Na obrubě základní nádrže jsou umístěny ještě čtyři ozdobné kamenné vázy. Okolo celé kašny je pak po obvodu rozmístěno 24 kamenných sloupků, spojených masivním řetězem.
S rostoucím počtem obyvatel Budějovic v 16. a 17. století se rovněž úměrně zvyšovala spotřeba vody sloužící domácnostem i hospodářským a řemeslným účelům. S tím souvisely také rostoucí komplikace se zásobováním města vodou. Roku 1716 proto městská rada rozhodla vybudovat ve městě kašnu, z níž by byla voda rozváděna do některých ulic. Pro kašnu bylo vybráno místo uprostřed náměstí (původně zde stával pranýř), aby zde kromě praktického využití vhodně sloužila také k ozdobě.
Návrh technického řešení nové kašny zpracoval jezuita František Baugut z Jindřichova Hradce. Kamenickými pracemi byl pověřen budějovický mistr Zachariáš Horn, sochařskou výzdobou pak Josef Dietrich (tehdy působící v Budějovicích), který je autorem i dalších sochařských děl ve městě. Vlastní práce na kašně probíhaly v letech 1721–1727.
Horní mušli k zachycování vody vytesal mistr Horn přímo v kamenolomu poblíž Besednice u Trhových Svinů, odkud byla roku 1722 i přes komplikace, způsobené jejími velkými rozměry, dopravena do města. Hornovou prací jsou i čtyři ozdobné vázy a kamenné sloupky okolo kašny. Josef Dietrich vytesal plastiku Samsona krotícího lva, čtyři atlanty podpírající mušli a čtyři chrliče vody.
Voda byla do kašny čerpána z Vltavy, na jejímž pravém břehu byla za tímto účelem vybudována Vodárenská věž, dokončená roku 1724. Potrubí odtud přivádělo vodu do města pod hladinou Vltavy, což byl v tehdejší době značný technický úspěch.
Svému praktickému poslání sloužila kašna velmi dlouho, a to i v zimních obdobích, kdy byla přikrývána, aby voda nezamrzala ani při velmi nízkých teplotách.
V roce 1990 prošla kašna rekonstrukcí, během níž byly původní sochy nahrazeny kopiemi. Originální sochařská díla z kašny jsou nyní vystavena v přízemí českobudějovické radnice.
Kašna je vyhlášena jako kulturní památka České republiky.
Vnitřní půdorys kašny má cca 15m, objem je 237 m³, z toho využitelných 200 m³.
Poloha uprostřed náměstí dělá z kašny jeden ze symbolů města, a proto je čas od času využita i jiným způsobem, což není vždy kladně přijímáno veřejností:
Na jaře 2015 bojoval českobudějovický hokejový klub o postup do extraligy. Během baráže byla socha Samsona oblečena do hokejového dresu.[1]
V září 2016 byla kašna zakryta v rámci výstavy Vnímání kruhovou stěnou a byla přístupná pouze po lávce z...
Read moreDer Samsonbrunnen (tschechisch Samsonova kašna) am Hauptplatz von Budweis (České Budějovice) in der Südböhmischen Region in Tschechien entstand in den Jahren 1721 bis 1726. Das geschützte Kulturdenkmal ist eines der Wahrzeichen der Stadt. Der Samsonbrunnen entstand als Teil der Wasserversorgung der Stadt Budweis. Den ersten Vorschlag zum Bau eines Brunnens am Budweiser Hauptplatz machte 1716 der Vermesser Jan Rappa. Der Neuhauser Jesuit Franz (František) Baugut legte Entwürfe vor, für welche der Schwarzenberger Baumeister Paul (Pavel) Kolečný aus Třeboň die technischen Pläne ausarbeitete. Als Vorbild für den Brunnen diente wahrscheinlich der Kohlbrunnen (Kohlova kašna), der seit 1686 im zweiten Vorhof der Prager Burg steht und wegen seines Figurenschmucks auch Löwenbrunnen (Lví kašna) genannt wird. Die große Muschel zum Auffangen des Spritzwassers schlug der Steinmetz Zacharias Horn (1679–1738) direkt im Steinbruch von Besednice bei Trhové Sviny (Marktschweinitz) in einem Stück aus dem Sandstein. Im August 1722 wurde die Muschel mit großer Mühe nach Budweis gebracht. Um ins Stadtinnere zu gelangen, musste sogar das Schweinitzer Tor verbreitert werden. Zur Versorgung des Brunnens mit fließendem Wasser wurde der Wasserturm südlich der Altstadt errichtet. Dorthin wurde das Wasser aus der Moldau in Hochbehälter gepumpt und floss von dort mit gleichbleibendem Druck kontinuierlich zum Brunnen und von dort weiter nach Norden. Der Pranger, der seit mindestens 1391 am Hauptplatz stand, wurde nach der Beschluss zum Bau des Brunnens im Jahr 1719 entfernt und durch eine einfache Holzsäule vor dem Rathaus ersetzt. Im Zuge der Reformen von Kaiser Joseph II. wurde der Pranger endgültig beseitigt.
In der Mitte des achteckigen Brunnenbeckens steht ein hoher, quadratischer Sockel, auf welchem vier um eine Säule angeordnete Atlanten eine große Wassermuschel stützen, in deren Mitte sich die kraftvolle Gestalt des Löwen zähmenden Samsons erhebt. Die große Wassermuschel, die vier Schmuckvasen am Brunnenrand und die 24 Steinsäulen, die rund um den Brunnen angeordnet und mit Eisenketten verbunden sind, stammen von Zacharias Horn. Die Statue des Samson, der den Löwen bezwingt, und die vier Atlanten, welche die Muschel tragen, sind ein Werk des Bildhauers Josef Dietrich. Mit einem Durchmesser von 15 Metern und einem Fassungsvermögen von 237 Kubikmetern gehört der Samsonbrunnen zu den größten Brunnen...
Read moreAz óriási Főtér (korábban a Szabadság illetve a Jan Žižka nevet is viselte) amelyet II. Ottokárról neveztek el (Náměstí Přemysla Otakara II). A tér belső meghatározó eleme a Joseph Dietrich által készített Sámson-kút, amely 1720-27 között épült és a maga nemében a legnagyobb egész Csehországban. A 17 méter átmérőjű, gigantikus Sámson kút a monda szerint, csak egyetlen garassal került kevesebbe, mint a Városháza egész épülete. Az oroszlánnal harcoló Sámson csúcsmotívuma, szobra egyben a város egyik szimbólumává is vált. Elég, ha csak a finom Samson sörre gondolunk. A főteret 48 reneszánsz illetve barokk stílusú árkádos ház szegélyezi. Esős időben az árkádok alatt körbesétálhatjuk az egész teret anélkül, hogy megáznánk. Az épületek n agy része a XVI. században épült. Ez Csehország legnagyobb tere, minden oldala 133 m. A város a Bécs és Prága közötti kereskedelmi útvonalon fekszik és a középkorban messze földön híres vásárokat tartottak itt, kellett tehát a hely. Gyönyörű paloták, szállodák sorakoznak itt (gótikus, reneszánsz és barokk épületek). A tér keleti oldalán a Grand Hotel Zvon épületét látjuk, közvetlenül melle te a Karla IV. utca sarkán egy különlegesen szép épület van. A tér másik oldalán az 1545-ben épült, 1730-ban újjáépített és bronzsárkányokkal kiegészített, majd a XIX. században kibővített Városháza épületét láthatjuk. A főtéri házak felújítását 2001 végén fejezték be. Óránként hangulatos harangjátékot hallhatunk a Városháza harangtornyából. A téren a szökőkút közelében van egy szabálytalan formájú kő, ami a régi akasztófahelyét jelöli. A legenda szerint, aki rálép, nem talál utána haza. A téren az 1920-as években egykor...
Read more