Mozart Interactive Museum — Attraction in Prague

Museum very interesting, atractive solutions, out-of-the-box ideas, you can spend a great time with your family having fun musically, great ways to encourage visitors to make music by playing pots or spinning modules with live instruments. It's best to visit when there are few people because when more than 2 families enter a given space/room it gets language confusion -the points are very close and not separated. The second problem arises when there is a queue at the map or piano where you spend a lot of time, the next family starts to get annoyed waiting which spoils the enjoyment of these activities, the next person while using the map or piano reads their barcode with a different language which causes arguments or frustrations not infrequently with a time limit of 10 minutes. The staff does not react and should manage traffic such as redirecting the next family to the next point and not allowing more than 3 families into this room. Expensive ticket prices deter tourists so even on the weekend there...

Zřízení nového Mozartova muzea v Praze je sice záslužný čin (vzhledem k dlouhodobé "nedobytnosti" Bertramky), ALE: Je to věru dobrá zábava - ALE KDE ZŮSTALA HUDBA?? Jenom předehra k Donu Giovannimu nebo krátký začátek Requiem nestačí! Protože "přivést k Mozartovi" laiky a zejména mladé ročníky sice lze do jisté míry i přes jeho "zážitkově" podaný životní příběh, ale to podstatné, co by si návštěvníci měli zapamatovat a "odnést", je právě jeho hudba! A té se v expozici zoufale nedostává! Proč třeba v úvodní části "Dětství", kde si lze otevřením nástrojových pouzder něco přehrát, zní Pachelbel (když ta původní verze navíc není pro smyčcové kvarteto) a ne nějaký Mozartův kvartet nebo i transkribce jiné jeho známé skladby (i kdyby to měla být "profláklá" Malá noční hudba)? A proč v části operní se "seznámení" s jeho 3 nejznámějšími operními díly děje jen - jakkoliv vtipným, ale značně zjednodušeným - převyprávěním děje, ale hudba opět žádná? A přitom - při vší té technologické vykoumanosti, kterou muzeum překypuje - by stačilo vedle obrazovek zabudovat nějaké akustické zařízení, aby si na něm návštěvník přes sluchátka mohl pustit alespoň nejznámější části z oněch oper (např. taková árie Papagena by jistě upoutala "malé i velké")? A konečně zatřetí: "virtuální" dirigování je sice opět technicky vysoce "sofistikované", ale v tomto případě jde zcela proti duchu této činnosti! Dirigent se přece na prvním místě řídí také podle hudby, tedy zvuku, tj podle rytmu dané skladby (samozřejmě nejenom). Ale takhle se z tohoto "zážitku" stává jen ryze technická disciplína, něco jako třeba trenažér na řízení auta. Méně je někdy více! Oč účinnější a nakonec také zábavnější je třeba "dirigování" Smetanových oper a jeho dalších skladeb v expozici Smetanova muzea, kde stačí stojan s notami, opět pouze akustické zařízení a sluchátka. On totiž k těm "správným" dirigentským pohybům člověka zase navede především sluch a sama hudba (protože i lidé tzv. "bez hudebního sluchu" jsou schopni vnímat rytmus!) A nakonec úplně na závěr: proč v expozici není nějak zásadněji vysvětleno (předvedeno), proč je toto muzeum právě v Praze?? A jakou mimořádnou roli naše hlavní město v Mozartově životě hrálo? (a proč vlastně se zde prezentovaná Mozartova symfonie jmenuje Pražská?) Věřím, že se vedení muzea nad těmito připomínkami zamyslí a pokusí se z tohoto jinak jistě záslužného projektu do budoucna udělat víc než jen další pražskou turistickou atrakci, která ohromuje především technologickou "vymakaností", ale samo téma expozice, tedy Mozarta, v podstatě přehlušuje! Přeji přitom mnoho zdaru!...

After visiting some mixed feelings. Kids loved the visit adults not so much. In our mind an interactive museum was something else, not walking around seeing some screens that were activated using a QR code (that was all the interaction in most of the rooms). For my kids the best part was the VR activity and the final room (snack bar) were there were able to play with some instruments. So in their minds is a great experience considering one room that is not really part of the exhibition.

The other problem is that they say there is an audio guide in Spanish, but then you never interact with the elements in the room. If you want to listen in Spanish you have to use your own phone and play some videos that all of them do not work. So with this the experience becomes less...