Portheimka — Attraction in Prague

V těchto místech stával nejstarší kartuziánský klášter v českých zemích, založený Janem Lucemburským v roce 1342. Byl známý pod jménem Zahrada Panny Marie a žilo v něm 24 mnichů. V srpnu roku 1419 byl klášter vypálen. Pozemky měnily majitele, až je v roce 1722 zakoupil génius české barokní architektury Kilián Ignác Dientzenhofer. Ještě téhož roku tu začal stavět předměstské sídlo podle vlastního návrhu. Ke dvoupatrové budově s bohatým zahradním průčelím tehdy přiléhala rozlehlá a složitě koncipovaná barokní zahrada se sochami, bazény a vodotrysky, jejíž východní okraj se táhnul až k Vltavě. Po Dientzenhoferově smrti celý komplex opět několikkrát změnil majitele, až byla roku 1855 prodána Porgesům z Portheimu. Odtud dnešní název. V roce 1992 byl park zrekonstruován. Nyní je majetkem hlavního města Prahy, ve správě městské části Prahy 5. Společně s letohrádkem Portheimka a kašnou je zahrada chráněna jako kulturní památka.

In these places, the oldest Carthusian monastery in the Czech lands stood. It was founded by John of Luxembourg in 1342. In August 1419 the monastery was burned down. The owners of the estate were changing several times until it was bought in 1722 by the genius of Czech Baroque architecture, Kilián Ignác Dientzenhofer. The same year he started to build an estate according to his own plans. A large and intricately designed Baroque garden with statues and fountains, the eastern edge of which stretched to the Vltava River, was adjacent to the two-storey building with its rich façade facing the garden. After the death of Dientzenhofer, the whole complex again changed owners several times until it was sold to the Porges of Portheim in 1855. Hence today's name. In 1992 the park was renovated. Now it is the property of the City of Prague, managed by the Prague 5 City District. Together with the Portheimka Summer House and the Fountain, the garden is protected as a...

ZPRÁVU PODÁVÁ DRUHÁ NA ADRESE , CIHUAMIZTLI/ BOBO. Muzeum skla a nádherný park. Místo vskutku komunitní. Je sice maličké, ale připomíná párky velkýc amerických měst tím, že se zde setkávají lidé místní i cizinci, senioři, děti, kynologové, jogíni, sportovci všeho druhu a vzájemně se snášejí. Jen personál kavárny v přízemí vily Portheimka je velice nepříjemný, ba až na dítě drzý, pokud má dojem, že je jich sociální statut je vyšší, než váš.... zejména, když podnikají na Praze 5 a my, kteří jsme přišli udělat něco pro Prahu 5 během Dnů Prahy 5..... No, pojali dojem, že si u nich nemohu dovolit .... potřebovala jsem toaletu a měla jsem chuť na dort. V tomto pořadí. Toaletu mně odmítli, s tím, že jsem "od té akce“. Odmítla jsem tedy možnost dortu, jakkoli způsobilé vypadal. Takže park a jeho rekreační hodnotu doporučuji. Muzeum skla také. Kavárnu nikoli. Mám ráda lidi, kteří si váží své práce.

a 25. 5. 2019 se v parku konala velice pěkná akce. Magická Portheimka, setkání s ezoteriky, léčiteli a alternativními umělci. Po oba dny jsem vedla rituály za vztahy mezi lidmi, pro přírodu, pro dobré lidi... Nejkrásnější byl rituál za štěstí dětí a za mír. Účastnily se ho děti. Lidé, kteří neměli odvahu se sami připojit, se aspoň posadili do trávy a .... účastnili se zpěvem, tleskáním, úsměvy..... Z čehož vyplývá, že Park Portheimka je skvělé místo pro setkávání příjemných a...

Park Portheimka, domorodými take nazýván 'hlubák'* je mala oáza relativniho klidu velikosti zhruba poloviny fotbalového hřiště a nachází se pár kroku od centrálního Andela ihned za nákupním centrem Anděl. V léte se zde dá najit kousek stinu a relativního ticha. Vzhledem jeho poloze pod úrovní okolnich ulic (hlubák*) má tento parčík vlastní až nezvykle svěží klima, kteremu take jistě přispívá okolní zastavba z jedné strany nádherného novorenesančního kostela svatého Václava a od rušné Štefánikovi ulice je oddělen diky galérii Portheimka ke které také parčík patří. Kromě posezení v kavárně se zahrádkou ve zmiňované galerii, apartní hospudkou na jeho druhém konci, nekolika lavičkami, jednou fontánkou (ze které se již nedoporucuje pit) a samozřejmě travnaté plochy toho vsak park i vzhledem k velikosti více nenabízí, pejsci zde mohou posvačit i s dekami na trávníku a nechat své páníčky proběhnout na volno 😉 Myslím tedy že i takto malý kousek zeleného klidu hned za velikým 'nákupákem' a mezi dusnými silnicemi se cení. Přeji...